16 C 104/2020 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že se jedná o nevyplacenou část mzdy. Uvedla, že byla zaměstnána u žalobce jako provozní restaurace. Podle pracovní smlouvy pobírala pravidelnou mzdu v částce [částka] měsíčně. Za měsíc [anonymizováno] [rok] žalovaný nevyplatil žalobkyni mzdu ani po konci splatnosti, tj. do [anonymizováno] dne následujícího kalendářního měsíce. Dopisem ze dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, následně jí bylo zaplaceno dne [datum] v částce [částka]. Ve zbytku nebylo uhrazeno ničeho. 2. Žalovaný ve věci uvedl, že nárok žalobkyně neuznává. Žalobkyně pracovala pro žalovaného na pozici provozní restaurace. Hned od počátku pracovního poměru se prokázala jako nekompetentní nejen v provozu restaurace, marketingu, ale i nákupu věcí pro provoz restaurace. Podepsala např. smlouvu o pronájmu pokladny [anonymizováno] a následného softwaru na částku [částka], ovšem dle zjištění žalovaného stejná služba a cena podobného kasového aparátu a softwaru se pohybuje mezi [částka]. Tím způsobila škodu zhruba za [částka]. Prokázala neschopnost i ve věcech marketingu. Za těchto okolností navrhl zamítnutí žaloby. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Žalobkyně se žalovaným uzavřela pracovní smlouvu, kde žalobkyně figurovala jako zaměstnanec a žalovaný jako zaměstnavatel. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum], byla dohodnuta měsíční mzda ve výši [částka] (důkaz: pracovní smlouva ze dne [datum]). Žalovaný vyplatil žalobkyni na mzdě dne [datum] částku ve výši [částka], ve zbytku nezaplatil ničeho (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky (důkaz: předžalobní výzva spolu s podacím lístkem). 4. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Žalobkyně se žalovaným uzavřela pracovní smlouvu, kde žalobkyně figurovala jako zaměstnanec a žalovaný jako zaměstnavatel. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum], byla dohodnuta měsíční mzda ve výši [částka]. Žalovaný vyplatil žalobkyni na mzdě dne [datum] částku ve výši [částka], ve zbytku nezaplatil ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky. 5. Soud nepřipustil žalovaným další navržené důkazy a to jak listiny tak výslechy svědků a to pro nadbytečnost, když na straně žalované chyběly především konkrétní tvrzení, vylíčení skutkového děje. O tomto soud pohovoří níže. K neprovedeným důkazům však uvádí, že za těchto okolností pak soud neprováděl důkazy, když primární je povinnost tvrzení účastníka a teprve po ní následuje povinnost důkazní. 6. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.), soud vycházel z listinných důkazů a nesporných tvrzení účastníků. 7. Soud k věci uvádí, že žalobkyně svá tvrzení prokázala, když z jejího tvrzení a z předložených důkazů i z nesporných skutečností uváděnými oběma účastníky bylo zřejmé, že byla uzavřena pracovní smlouva, kde žalobkyně figurovala jako zaměstnanec s tím, že v pracovní smlouvě byla domluvena mzda ve výši [částka] a dále bylo mezi účastníky nesporné, že následně bylo zaplaceno pouze [částka]. Proti této žalobě žalovaný namítal určitá tvrzení, která však byla velmi kusá a neúplná. V tomto směru, by jej soud, kdyby se žalovaný k soudu na jednání dostavil, což se však nestalo, a třebaže byl řádně na jednání předvolán a bylo mu řádně doručeno toto předvolání již dne [datum], k soudu se nedostavil a svou neúčast neomluvil. Soud mu pak nemohl dát potřebná poučení dle § 118 a) odst. 1 a 3 o.s.ř., když tato poučení se dávají pouze u jednání přítomným účastníkům. 8. Žalovaný uváděl, že žalobkyně způsobila škodu koupí softwaru na pronájem [anonymizováno], ovšem v dalším svém vyjádření uvedl, že pouze doporučila jednatelce společnosti uzavřít tuto smlouvu. Tato tvrzení pak byla tedy neurčitá a nebylo z nich zřejmé, jakou konkrétní povinnost žalobkyně jako zaměstnanec při plnění pracovních úkolů porušila, tedy k jakému konkrétnímu porušení pracovní povinnosti zaměstnance došlo. Zároveň nebyla dotvrzena konkrétní výše škody, když byla uvedena zhruba částka [částka], nebyla tato částka uvedena přesně, zároveň nebyla dotvrzena příčinná souvislost mezi konkrétním porušením právní povinnosti žalobkyně a vznikem předmětné škody. Zároveň ani nebylo dotvrzeno zavinění na straně zaměstnance, tedy žalobkyně, a to buď úmysl nebo nedbalost. V tomto směru by soud stranu žalovanou poučil podle § 118 a) odst. 1 o.s.ř. k doplnění shora uvedeným tvrzením. Zároveň by byla strana žalovaná poučena ohledně povinnosti označit důkazy k prokázání těchto svých tvrzení, tedy poučení dle § 118 a) odst. 3 o.s.ř., zároveň by soud účastníka přítomného při jednání poučil o následcích nesplnění této výzvy, tedy rizika neúspěchu ve věci. 9. Stejně tak nebyla uvedena žádná tvrzení týkající se započtení náhrady škody na mzdu zaměstnance. V tomto směru by soud tedy stranu žalovanou poučil podle § 118 a) odst. 1 o.s.ř., tedy jakým konkrétním způsobem byl kompenzační projev učiněn, zdali ústně nebo písemně, případně konkludentně, za jakých konkrétních okolností. V tomto směru by zároveň byla strana žalovaná poučena podle § 118 a) odst. 3 o.s.ř. k označení důkazů k prokázání takovýchto tvrzení a i o následcích nesplnění této výzvy, tedy rizika neúspěchu ve věci. 10. V neposlední řadě chyběla tvrzení strany žalované týkající se skutečnosti, že zaměstnavatel může strhnout náhradu škody jen v rozsahu, který nepřekročí nepostižitelnou částku ve smyslu ustanovení § 278 a 279 občanského soudního řádu ve spojení s ustanoveními § 1 a 2 nařízení vlády č. 592/2006 a tedy v tomto smyslu měla strana žalovaná doplnit rozhodující skutečnosti týkající se výše stržené částky, tedy z jakých konkrétních skutečností došli ke konkrétnímu výpočtu snížení mzdy žalobkyně, a doplnit tedy konkrétní tvrzení týkající se čisté mzdy žalobkyně, doplnit tvrzení týkající se skutečnosti, zdali žalobkyně je svobodná a bezdětná, případně vdaná s dětmi, s dalšími spolu žijícími osobami v domácnosti, tak aby bylo zřejmé, jaké konkrétní proměnné dosazoval zaměstnavatel při výpočtu započítané částky na mzdu a dotvrdit rozhodující skutečnosti v tom smyslu, že stržená mzda nepřekročila nepostižitelnou částku ve smyslu shora uvedených ustanovení. V tomto směru by soud stranu žalovanou poučil podle § 118 a) odst. 1 o.s.ř. na doplnění tvrzení a zároveň podle § 118 a) odst. 3 o.s.ř. na označení důkazu k prokázání této částky a zároveň o následcích nesplnění této výzvy, tedy rizika neúspěchu ve věci. 11. Jak je zřejmé, tak tvrzení strany žalované byla velmi kusá. Za těchto okolností pak soud neprováděl, jak je uvedeno shora, již žádné navržené důkazy stranou žalovanou a to ani listiny ani výslechy několika svědků, které žalovaný navrhoval. Je zřejmé, že povinnost tvrzení, tak jak vyplývá z občanského soudního řádu, předchází povinnosti důkazní, účastník tedy nejprve musí tvrdit rozhodující skutečnosti, vylíčit veškerý skutkový děj a teprve poté může navrhnout důkazy k prokázání takovéhoto děje a teprve poté, kdy účastník vylíčí rozhodující skutečnosti, soud následně provádí dokazování a zjišťuje, zdali z provedených důkazů vyplývá tvrzení toho kterého účastníka. 12. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení zákoníku práce platného a účinného v době, kdy došlo k předmětnému jednání, tedy zákona č. 262/2006 Sb. 13. Dle ust. § 38 odst. 1 písm. a) od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanoveným vnitřním předpisem. 14. Jak vyplývá se shora uvedených skutečností, účastníci uzavřeli pracovní smlouvu, zaměstnavatel však porušil svou základní povinnost a neplatil žalobkyni jako zaměstnankyni za práci mzdu (§ 38 odst. 1 písm. a) zák. práce), a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobě vyhověl. Soud v souladu se zákonnými předpisy přiznal žalobkyni i úroky z prodlení. 15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Soud při stanovení odměny advokáta postupoval dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když vyhláška č. 484/2000 Sb. byla zrušena nálezem Ústavního soudu. Základem pro výpočet sazby mimosmluvní odměny (§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.) je částka [částka], mimosmluvní odměna za jeden úkon je pak [částka] Náklady se sestávají z těchto položek: ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměna za zastoupení advokátem ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., celkem dva úkony (převzetí za