7 C 24/2021 — Okresní soud Praha-západ

1. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný byl dne [datum] předán do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice [obec a číslo] – [ulice], a vznikla mu tak povinnost uhradit náklady s tímto spojené. Žalovaný se opakovaně dopouštěl protiprávního jednání pod vlivem alkoholu. Na základě úředního záznamu pod [číslo jednací] [číslo] ze dne 30. 10. 2019 byl žalovaný po ošetření RZS převezen a předán do PAZS [obec a číslo] – [ulice] k odeznění akutní intoxikace. Žalobkyni vznikly náklady na dopravu ve výši [částka], po zaokrouhlení tak úhrada vynaložených nákladů činí [částka]. Žalobkyně žalovaného k úhradě těchto nákladů vyzývala, avšak žalovaný na tuto výzvu nereagoval a dluh neuhradil. Pohledávka se stala splatnou dne [datum]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 4. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru: Z úředního záznamu [stát. instituce], [anonymizováno] [územní celek], Územní odbor [obec] venkov – JIH, [anonymizováno] oddělení [obec], ze dne [datum] soud zjistil, že téhož dne byla u žalovaného provedena orientační dechová zkouška, při které byla žalovanému naměřena hodnota 4,07 ‰ alkoholu v dechu, přičemž vzhledem k takto vysoké hodnotě byla na místo cestou IOS zavolána RZS. Žalovaný se choval agresivně a nevyzpytatelně, proto byl hlídkou OOP [obec] zajištěn a předán do PZS [ulice] (zjištěno z úředního záznamu o převozu osoby k ošetření v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici, OO [obec], ÚO [obec] venkov – JIH, KŘP Středočeského kraje ze dne [datum] a ze záznamu o předání osoby do protialkoholní a protitoxikomanické stanice OO [obec], ÚO [obec] venkov – JIH, KŘP Středočeského kraje ze dne [datum]). Z kopie uplatnění nákladů za vyšetření a dopravu osoby ze dne [datum] bylo zjištěno, že náklady na dopravu žalovaného z místa [obec] do místa FN [ulice], [ulice a číslo], [obec a číslo], činily při ujetí 40 km částku [částka], tj. částku [částka] po zaokrouhlení. Z výzvy žalobkyně adresované žalovanému ze dne [datum] včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzývala k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do [datum]. 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 24 odst. 1 tohoto zákona náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, [anonymizováno] policie, obecní policie, [ulice] služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle § 24 odst. 2 uvedeného zákona prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Podle odstavce 3 uvedeného paragrafu náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese [stát. instituce], [anonymizováno] policie, obecní policie, [ulice] služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. 7. Na základě předložených listin dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný. Žalovaný se v souladu se zákonem podrobil orientační dechové zkoušce ke zjištění či vyloučení přítomnosti alkoholu v dechu s tím, že toto vyšetření prokázalo přítomnost alkoholu v dechu žalovaného. Žalovaný byl následně převezen do protialkoholní záchytné stanice Na [obec], proto je povinen hradit náklady spojené s jeho dopravou do předmětného zdravotnického zařízení služebním dopravním prostředkem žalobkyně. Jelikož v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh něčeho uhradil, nebo že by dluh z jiného důvodu zanikl, soud žalobě vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, a dále podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši [částka], sestávající z paušálních náhrad po [částka] za výzvu k plnění a návrh ve věci samé (§1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a §2 odst. 1 téže vyhlášky).