8 C 243/2021-15 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se podáním ze dne [datum] domáhal rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu ke službě [anonymizováno] účet, součástí smlouvy byly též [anonymizováno] obchodní podmínky pro zákazníky. Žalobce umožňuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Žalovaná se zavázala uhradit kupní cenu v případě, že si zboží po čtrnáctidenní lhůtě ponechá. Žalovaná využila služeb žalobce v celkové ceně [částka] a od kupní smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů neodstoupila. Dle obchodních podmínek žalobce v případě porušení smlouvy bylo sjednáno oprávnění žalobce požadovat poplatek z prodlení, který činí u žalované celkem částku [částka]. Žalovaná žalobci na požadovanou částku zaplatila pouze [částka], přičemž [částka] bylo započítáno na jistinu a [částka] na poplatky. Celkem vznikl žalované dluh ve výši [částka]. Žalovaná byla k uhrazení dluhu vyzývána i předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 2. Vyjádření žalované k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů / § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k celkovému skutkovému závěru. Žalobce a žalovaná dne [datum] uzavřeli smlouvu, na základě které žalované vzniklo oprávnění realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím zřízeného [anonymizováno] účtu se sjednaným finančním limitem a s povinností zaplatit žalobci řádně a včas poskytnuté služby (smlouva ke službě [anonymizováno] účet). V případě využití služby odložení splatnosti mohl být žalované vyúčtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši [částka] za každých odložených prvních až dvacátých [částka] o 1 měsíc při platbě min. 10 % z celkové jistiny, zápůjční úroková sazba se snižovala s nárůstem odkládané částky (ceník). V případě porušení smluvních podmínek smlouvy mohl žalobce požadovat poplatek z prodlení, jehož výše se měla odvíjet od délky trvání prodlení na straně žalované - neuhradí-li žalovaný vyúčtování do 5 dnů po splatnosti, ve výši [částka], do 10 dnů po splatnosti ve výši [částka], do 15 dnů po splatnosti ve výši [částka], do 20 dnů po splatnosti ve výši [částka], do 25 dnů po splatnosti ve výši [částka], do 30 a více dnů po splatnosti ve výši [částka] + 10 % z celkového vyúčtování (obchodní podmínky žalobce). Z přehledu transakcí bylo zjištěno, že žalovaná měla uhradit žalobci na cenách zboží částku celkem [částka] a na poplatcích částku celkem [částka] (vyúčtování). Žalobce upomínal žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (výzva k úhradě dluhu). 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 5. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) odst. 2 strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Žalobce prokázal oprávněnost svého nároku. Mezi účastníky byla uzavřena dostatečně určitá smlouva, na základě které žalobce plnil, žalovaná však své povinnosti nedostála, kdy z provedeného dokazování neplyne nic k tomu, že by na pohledávku žalobce něčeho uhradila. Soud tedy podané žalobě jako důvodné vyhověl. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní k rukám právního zástupce žalobkyně. 9. Pro účely stanovení náhrady nákladů se postupuje podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jestliže bylo občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku [částka] a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobce uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Rovněž v předmětném řízení se jedná o takto vymezený typový obsah návrhu, jenž odůvodňuje postup podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.