8 C 269/2021-21 — Okresní soud Praha-západ

Žalobci se žalobou domáhali po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl vedlejším účastníkem smlouvy o nájmu ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a družkou žalovaného [jméno] [příjmení] jako nájemcem. Nájemní smlouva byla ukončena na žádost nájemkyně dne [datum]. V dohodě o ukončení nájmu bylo ujednáno, že vyúčtování skutečné spotřeby služeb související s užíváním bytu uhradí žalovaný jako ručitel do 15 dnů od předložení vyúčtování. Spotřeba služeb za daný byt v roce 2019 byla dle vyúčtování [anonymizováno] bytového družstva ve výši [částka], z toho na zálohách žalobci obdrželi od nájemkyně a předchozího nájemce [jméno] [příjmení] celkem [částka]. Nedoplatek tak činí [částka]. Pro úplnost uvedli žalobci, že jistotu složenou nájemkyní při uzavření smlouvy ve výši [částka] již žalobci této vrátili při podpisu dohody o ukončení nájmu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť žalobci s tímto postupem souhlasili, žalovaný se přes výzvu soudu nevyjádřil a věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze smlouvy o nájmu bytu má soud za prokázané, že žalobci jako pronajímatelé, [jméno] [příjmení] jako nájemce a žalovaný jako ručitel uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu o nájmu bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec] na dobu určitou do [datum], ve smlouvě bylo sjednáno nájemné ve výši [částka] měsíčně a výše záloh na plnění spojená s užíváním předmětu nájmu ve výši [částka] měsíčně. Dohodou o ukončení smlouvy o nájmu bytu (listina v písemné formě datovaná [datum]) se účastníci a [jméno] [příjmení] dohodli na ukončení předmětného nájemního vztahu ke dni [datum] a zároveň se dohodli, že vyúčtování skutečné spotřeby služeb souvisejících s užíváním bytu pronajímatelé předloží ručiteli bez zbytečného odkladu po vyúčtování jejich poskytovateli a vypořádání případného přeplatku či nedoplatku proběhne mezi pronajímateli a ručitelem (tedy žalobci a žalovaným). Z vyúčtování služeb za jednotku [číslo] za rok 2019 bylo zjištěno, že náklady činily [částka], zálohami placenými žalobci bylo uhrazeno [částka], nedoplatek tak vznikl ve výši [částka]. E-mailem ze dne [datum] vyzývali žalobci žalovaného k úhradě nedoplatku ve výši [částka], kdy uváděli, že rozdíl od vyúčtování [částka] vzniklý různým zaokrouhlováním záloh uhradí ze svého a po žalovaném požadují pouze částku [částka], přičemž vyúčtování posílají v příloze e-mailu. Dopisem ze dne [datum] vyzývali žalobci žalovaného k úhradě dluhu ve výši [částka], mimo to odeslali několik e-mailových výzev k úhradě (dopis, e-maily ze dne 9., 17., 19., 24. a [datum]). Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (§ 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen o. z.). Podle § 2018 odst. 1 věta první o. z. kdo věřiteli prohlásí, žeho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. V daném případě platně vznikl závazkový vztah na základě nájemní smlouvy na pronájem bytu mezi žalobci a [jméno] [příjmení], žalovaný ve vztahu figuroval jako ručitel. Nájemní vztah byl ukončen dohodou, ve které se přímo žalovaný zavázal zaplatit případný nedoplatek na službách dle budoucího vyúčtování poskytovatelem služeb. Vyúčtování bylo předloženo žalovanému v souladu s dohodou o ukončení nájmu ze strany žalobců několik dnů poté, co ho žalobci od poskytovatele obdrželi. Později byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky z vyúčtování ve výši [částka]. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by požadovanou pohledávky byť jen částečně uhradil, a soud neměl důvod pochybovat o správnosti vyúčtování žalobce Proto soud žalobě vyhověl, pokud jde o požadovanou jistinu dluhu. Podle § 1970 o. z. může věřitel požadovat od dlužníka zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. V této věci má soud za prokázané, že žalovaný se dostal do prodlení s platbou vyúčtování, proto za období prodlení byl žalobci přiznán úrok z prodlení ve výši odpovídající nař. vl. [číslo] Sb. Pokud jde o náklady řízení, podle výsledku řízení ve věci samé dle § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení zcela úspěšným žalobcům ve výši [částka] Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem [částka] a náklady nezastoupeného účastníka ve výši [částka], což jsou dvě paušální náhrady hotových výdajů za 2 úkony podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.