8 C 310/2020-46 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že převedla omylem na účet žalovaného dvě platby v součtu [částka], když omyl byl vyvolán tím, že žalobkyně splácí společnosti [právnická osoba], jejímž jediným společníkem a jednatelem je žalovaný. Mylné platby byly sice označeny„ škoda [anonymizována dvě slova]“, nedopatřením však byla odeslány na účet žalovaného. Po zjištění omylu vyzývala žalobkyně k vrácení částky nebo její poukázání společnosti [právnická osoba], avšak bez úspěchu. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že uplatněný nárok neuznává. Mezi žalovaným jako zapůjčitelem a žalobkyní jako vydlužitelem byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce celkem na částku [částka] se splatností do [datum], resp. [datum], když pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná dluh ze smluv uznala, o čemž byl vyhotoven notářský zápis. Žalobkyně však zapůjčené prostředky vrátila až dne [datum], tudíž se ocitla v prodlení a je povinna hradit smluvní pokutu ve výši celkem [částka]. Na straně žalovaného přijetím v žalobě označeného plnění nedošlo k bezdůvodnému obohacení, když nešlo o plnění bez právního důvodu, nýbrž o plnění existující smluvní sankce. 3. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: [anonymizováno] dvou potvrzení o provedení tuzemské platby bylo zjištěno, že žalobkyně z účtu vedeného na její jméno uskutečnila dne [datum] platbu ve výši [částka] na účet č. [bankovní účet] (mezi účastníky je nesporné, že jde o účet žalovaného) s poznámkou – zprávou pro příjemce„ skoda [anonymizována dvě slova] (p. [příjmení]) 1. cast,“ a že žalobkyně ze svého účtu odeslala dne [datum] na účet žalovaného částku [částka] se zprávou pro příjemce„ skoda [anonymizována dvě slova] (p. [příjmení]) 2. část.“ 4. Žalovaný je jediným společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba] (výpis z obchodního rejstříku). 5. Z uznání dluhu a dohody o jeho úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako dlužník uznala, že dluží věřiteli [právnická osoba] částku [částka], a zavázala se věřiteli uhradit tuto částku do [datum] na účet věřitele č. [bankovní účet]. 6. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný vyzval žalobkyni k úhradě smluvních pokut za prodlení s vrácením zápůjček ve výši [částka], když na účet žalovaného byly již z celkové výši pokuty připsány částky [částka] a [částka]. Žalobkyně v reakci na výzvu žalovaného k úhradě nedoplatku smluvní pokuty tomuto dopisem sdělila, že částku [částka] a částku [částka] uhradila žalovanému omylem, jak vyplývá z označení platby; nárok na smluvní pokutu žalovanému nevznikl, neboť dohodou uzavřenou formou notářského zápisu ze dne [datum] byla sjednána nová splatnost jistiny dluhu, což vedlo k zániku původního závazku včetně smluvní pokuty (dopis ze dne [datum]). 7. Z uznání dluhu a dohody o jeho úhradě s datem [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uznala svým podpisem, že ke dni [datum] trval její dluh ve výši [částka] ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] splatný do [datum] a dluh z další smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] ve výši [částka] splatný do [datum]. V dohodě se zavázala uhradit celou částku jistiny [částka] do [datum], dále potvrdila, že uznání nelze považovat za odklad splatnosti a že dohodou není dotčen čl. 4 smluv o zápůjčce. Téhož dne žalobkyně a žalovaný učinili právní jednání – uznání dluhu formou notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti, kde opětovně žalobkyně uznala dluh celkem [částka] ze zápůjček (notářský zápis sepsaný jménem notáře JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ 1980 [číslo], N 2066/2019). 8. Žalovaný jako zapůjčitel uzavřel se žalobkyní jako vydlužitelem dvě smlouvy o zápůjčce - ze dne [datum] ve výši [částka] splatných do [datum] a ze dne [datum] ve výši [částka] splatných do [datum], v obou smlouvách byl sjednán úrok 12 % p. a. a vždy v článku 4.4 pro případ prodlení smluvní pokuta ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení (smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a [datum]). 9. Žalovaný dopisem datovaným [datum] započetl„ výlučně pro případ právní jistoty“ proti pohledávce [částka], která měla vzniknout z titulu bezdůvodného obohacení v důsledku bezhotovostních plateb ze dne [datum] a [datum], oproti pohledávce na úhradu smluvní pokuty v celkové výši [částka] za pozdní úhradu jistin ze smluv o zápůjčce (listina nadepsaná započtení pohledávek s datem [datum]). 10. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z. s ohledem na dobu vzniku tvrzeného bezdůvodného obohacení (rok 2020). 11. Dle ust. § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 12. Soud dospěl k závěru, že žalovaný měl vůči žalobkyni platný nárok na úhradu smluvní pokuty za prodlení s vrácením zapůjčených peněz ve výši 0,05 % denně z částky [částka] od [datum] do (minimálně – s ohledem na obsah uznání dluhu) [datum], tedy za 617 dnů, což činí [částka], již tato smluvní pokuta převyšuje nárok uplatněný v žalobě. Dále byl prokázán nárok na další pokutu za prodlení s vrácením další půjčky ve výši 0,05 % denně z částky [částka] od [datum] do minimálně [datum], tedy za 382 dnů. Právní důvod plnění dán byl, přestože zjevně došlo u žalobkyně k omylu v osobě adresáta (resp. v čísle účtu) u zasílaných peněz, jak plyne z poznámky plátce. Nebylo však tvrzeno, natož prokázáno, že by omyl žalobkyně žalovaný způsobil. Plnění tedy bylo poskytnuto žalovanému nikoliv bez právního důvodu, byť žalobkyně nejspíše zamýšlela peníze odeslat třetí osobě, není tak možné žalobě vyhovět. 13. Byla vyvrácena námitka žalobkyně, že dohodou o uznání dluhu byla sjednána účastníky nová splatnost dluhu ze zápůjček, když dohoda obsahuje výslovné vyjádření, že uznání nelze považovat za odklad splatnosti a že dohodou není dotčen čl. 4 smluv o zápůjčce. Notářský zápis pouze na dohodu o uznání dluhu navazoval a tuto otázku (splatnosti) neřešil vůbec. Odkaz žalobkyně na ustanovení § 1932 a § 1933 o. z. je nepřípadný, když v dané věci nejde o dluh vůči jednomu subjektu, sestávající z jistiny a příslušenství, nebo více dluhů vůči jednomu věřiteli, nýbrž o dva různé dluhy vůči dvěma subjektům. 14. Soud proto žalobu zamítl, aniž bylo třeba se zabývat nově tvrzeným započtením. 15. O povinnosti žalobkyně zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení žalovaného představují náklady právního zastoupení - odměna zástupce žalovaného za 4 úkony právní služby po [částka] (převzetí zastoupení, odpor s vyjádřením, další vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast u jednání), 4 x režijní paušál po [částka] podle § 7 a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada za 21% DPH ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení žalobce činí [částka].