8 C 84/2020-242 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou původně domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku [částka] se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,2 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu vzal žalobce později zpět v původně uplatněném úroku z prodlení, nově požadoval kapitalizovaný úrok z prodlení uvedený ve výroku tohoto rozsudku a úhradu částky [částka] namísto [částka]. Řízení bylo částečně zastaveno a připuštěna změna žaloby. 2. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že žalobci byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba] s. r. o. a žalobcem postoupena pohledávka za žalovaným ve výši [částka] s příslušenstvím. Postoupení pohledávky bylo žalovanému prokázáno ověřenou kopií smlouvy o postoupení pohledávky. Žalovaná pohledávka vznikla ze smlouvy o zajištění a šíření reklamy uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba] s. r. o., podle které byl žalovaný povinen zaplatit uvedené společnosti částku [částka] + DPH, byla vystavena i faktura se splatností [datum], na kterou byla provedena ze strany žalovaného pouze částečná úhrada dne [datum] ve výši [částka]. Změněnou žalobou se pak domáhal nároku z následně uzavřené dohody o narovnání. 3. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby, když smlouva o postoupení pohledávky je neplatná, neboť postupitel byl v době postoupení v úpadku, nikdy žalovaného neupomínal, o postoupení pohledávky ho neinformoval, pohledávka navíc není splatná, když faktura nebyla vystavena v souladu se smlouvou. Částečné plnění žalovaného nelze považovat za uznání dluhu. 4. Soud vzal po provedeném dokazování za prokázaný následující skutkový stav: Z originálu Dohody o narovnání ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedená dohoda byla uzavřena mezi účastníky řízení, žalovaný v ní prohlásil, že s nárokem uplatněným v tomto řízení nesouhlasí, ale má zájem na skončení soudního sporu smírným způsobem, čímž dojde k definitivnímu vypořádání sporné pohledávky včetně příslušenství. Zavázal se proto zaplatit žalobci částku [částka], která představuje v částce [částka] nezaplacenou spornou pohledávku a v částce [částka] úrok z prodlení, a to do advokátní úschovy do 5 pracovních dnů od uzavření dohody o narovnání. Žalobce prohlásil v dohodě, že je jediným vlastníkem sporné pohledávky a řádně ji nabyl na základě platného právního důvodu. 5. Žalobce prostřednictvím tehdejšího právního zástupce vyzýval žalovaného k úhradě pohledávky (jistiny a úroku ze smlouvy o zajištění a šíření reklamy), která byla žalobci postoupena [právnická osoba] s. r. o. (dopis ze dne [datum]). Žalovaný reagoval na předžalobní výzvu odmítavě, když argumentoval obdobně jako ve vyjádření k žalobě (dopis ze dne [datum]). 6. Z prosté kopie ověřené kopie smlouvy o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím, kterou měl postupitel [právnická osoba] vůči dlužníku [právnická osoba], pohledávka byla postoupena společnosti [právnická osoba] za úplatu uvedenou v samostatné dohodě. Z prosté kopie smlouvy o zajištění šíření reklamy bylo zjištěno, že dne [datum] byla uzavřena smlouva mezi objednatelem [právnická osoba] a poskytovatelem [právnická osoba] smlouva, jejímž předmětem bylo zajištění reklamních služeb objednateli v období od [datum] do [datum]. 7. [právnická osoba] vystavila fakturu žalovanému na částku [částka] dle smlouvy o zajištění šíření reklamy v období [datum] až [datum] (faktura [číslo]). Žalovaný uhradil [právnická osoba] s. r. o. dne [datum] částku [částka], kdy šlo o částečnou úhradu faktury (historie transakcí na účtu u [obec] spořitelny). Dopisem ze dne [datum] vyzývala [právnická osoba] s. r. o. prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě nedoplatku faktury [číslo] ve výši [částka] (předžalobní upomínka ze dne [datum]). 8. Ze slibu odškodnění bylo zjištěno, že [právnická osoba] – [právnická osoba] jako slibující se zavázala příjemci slibu [právnická osoba] a. s. odškodnit ji do výše [částka] pro případ, že budou splněny podmínky v listině uvedené. 9. Ze zprávy insolvenčního správce dlužníka [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že insolvenčnímu správci se dosud nepodařilo zajistit kompletní prvotní účetní doklady dlužníka, proto nemůže soudu odpovědět na dotazy, zda dlužníka (úpadce) evidoval vůči žalovanému pohledávku ze smlouvy o zajištění reklamy ze dne [datum], zda úpadce uzavřel se žalobcem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávky ani zda úpadce obdržel od žalobce nějakou úplatu za postoupení pohledávky. 10. Soud již neprovedl další navržené důkazy, zejména výslech svědka [příjmení]. [příjmení], když má za to, že skutkový stav byl provedeným dokazováním zjištěn tak, aby bylo možné ve věci rozhodnout. Důkaz navržený podáním ze dne [datum] pak nebyl proveden i proto, že dokazování bylo již dne [datum] ukončeno a jednání bylo odročeno pouze za účelem vyhlášení rozsudku. 11. Po zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 12. Podle § 1903 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. Narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran. Podle § 1904 o. z. platnost narovnání není dotčena omylem v tom, co bylo mezi stranami sporné nebo pochybné, ledaže omyl vyvolala některá strana lstí. Narovnání dohodnuté v dobré víře nepozbývá platnosti ani tehdy, zjistí-li se na základě skutečností vyšlých najevo dodatečně, že některá ze stran pohledávku neměla. 13. Z rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka] plyne, že narovnání (transactio) je dohoda účastníků závazkového právního vztahu, kterou účastníci odstraňují spornost nebo pochybnost vzájemných práv a povinností tím, že je ruší a nahrazují je novými. Dosavadní závazek tak zaniká a je nahrazen závazkem novým, který vyplývá z narovnání. Narovnáním mohou být upravena mezi účastníky jakákoliv sporná práva, kterými mohou disponovat. Sporností práv ve smyslu ustanovení § 585 obč. zák. se nemíní soudní spory, nýbrž rozdílný názor účastníků na otázku existence, platnosti závazku, jeho kauzy či obsahu (co, popř. v jakém rozsahu, má být plněno, kdy apod.) Stačí, že jedné ze stran se určité právo, které je součástí jejich vzájemného právního vztahu, jeví sporným bez ohledu na to, zda spor objektivně existuje. Může jít o pochybnost subjektivní povahy, jejíž příčinou může být i omyl. Pochybnosti se mohou týkat otázek skutkových i právních. Podmínkou platnosti dohody o narovnání přitom není existence původního (narovnávaného) právního vztahu mezi účastníky této dohody (srov. např. usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod [číslo] svazek 18, str. 437, rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck – dále jen "Soubor“ pod C 1908, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné v Souboru pod C [číslo], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné v Souboru pod C [číslo], jakož dílo [příjmení] [jméno], Švestka J., [příjmení] [jméno] a kol Občanský zákoník. Komentář. 8. vydání. Praha: C. H. Beck 2003). Účelem narovnání není zjistit, jak se věci ve skutečnosti mají, ale předejít dalším nesrovnalostem nebo sporům tím, že původní závazek, v němž se sporné právo vyskytlo, se zruší a nahradí závazkem novým. Narovnáním tedy nemusí vždy dojít k faktické změně rozsahu vzájemných práv a povinností účastníků. Narovnání má řadu shodných rysů s privativní novací, neboť i její podstatou je, že dohodou zaniká dosavadní závazek a nahrazuje se jiným. Předpokladem narovnání je však spornost či pochybnost, kterou strany mají ohledně závazku, a dohodou o narovnání lze upravit vzájemná práva a povinnosti v mnohem širším rozsahu. Narovnání se může týkat jen některých vzájemných práv a povinností, ohledně nichž účastníci nebyli ve shodě, ale také celého závazku (závazkového právního vztahu) nebo všech dosavadních závazků mezi účastníky (tzv. generální narovnání), avšak s výjimkou těch práv (a jim odpovídajících povinností), na něž některý z účastníků nemohl pomýšlet v době, kdy byla smlouva o narovnání uzavřena. Dosavadní závazek, jenž zanikl, je nahrazen nově sjednaným, který je obsažen v dohodě o narovnání. Dohoda o narovnání je samostatným zavazovacím důvodem – právním důvodem vzniku závazku. 14. Na uvedeném nic nemění, že v mezidobí se stal účinným občanský zákoník č. 89/2012 Sb., když úprava narovnání je zde obdobná jako v zákoně č. 40/1964 Sb. 15. V daném případě má soud za prokázané nade