13 C 162/2021-160 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem ve výši 5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále částky [částka] s úrokem ve výši 5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil následovně. Žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobcem smlouvu o půjčce, na základě které žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši [částka] a [částka], a to prostřednictvím [právnická osoba], která na základě pokynu žalobce převedla zápůjčku na účet žalobce čtyřmi platbami, a to platbou ze dne [datum] ve výši [částka], ze dne [datum] ve výši [částka], ze dne [datum] ve výši [částka] a ze dne [datum] ve výši [částka]. Podle čl. III. smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] se žalovaný zavázal vrátit žalobci dlužnou částku do [datum], a to včetně úroku ve výši 5 % ročně. Žalovaný však dlužnou částku ve stanovené lhůtě nevrátil, a to ani přes následnou výzvu žalobce 2. Žalovaný se vyjádřil k žalobě tak, že ji neuznává a své vyjádření odůvodnil následovně. Žalovaný nikdy nepodepsal listinu, o kterou se žaloba opírá. Pokud se na fotokopii této listiny nachází jeho podpis, tak nejde o podpis žalovaného, ale scan podpisu žalovaného, tj. o okopírovaný podpis žalovaného z jiné listiny. Po předložení originálu listiny by měl být podpis znalecky zkoumán. Pro případ, že by soud věc posuzoval podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, pak žalovaný vznesl námitku promlčení. 3. V replice na vyjádření žalovaného žalobce uvedl, že originál smlouvy o půjčce ze dne [datum] byl zcizen zástupci žalobce v Ruské federaci. Předložená kopie byla však učiněna právě z tohoto originálu. 4. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že obvyklé bydliště obou účastníků je v [země], a to v [obec]. 5. Z e-mailu včetně jeho příloh soud zjistil, že dne [datum] zaslal žalovaný žalobci e-mail, jehož přílohou byl mimo jiné dokument označený jako:„ smlouva půjčka [datum]“, přičemž šlo o koncept smlouvy o půjčce, který je vizuálně a obsahově totožný s listinou uvedenou v odst. 6 rozsudku s tím, že mimo jiné není vyplněno označení smluvních stran a výše půjčky a jako splatnost je uvedeno:„ nejpozději do [datum] (můžeš si tam napsat jiné datum)“. 6. Z kopií smlouvy o půjčce bylo soudem zjištěno, že dne [datum] měl žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřít dohodu, ve které se měl žalobce zavázat poskytnout žalovanému půjčku ve výši [částka] a [částka], a to bankovním převodem na účet dlužníka, za což se žalovaný měl zavázat tyto finanční prostředky vrátit do [datum], a to včetně příslušenství tvořeného smluvním úrokem ve výši 5 % ročně s tím, že splatnost úroku nastává ke dni splatnosti půjčky jako celku. Z jedné z kopií pak soud zjistil, že je opatřena úředním razítkem Oddělení Ministerstva vnitra [země] pro Meščanský obvod [územní celek]. Ve výsledku pak soud z těchto kopií neučinil žádná skutková zjištění ohledně tvrzené písemné dohody uzavřené účastníky, a to z důvodů popsaných níže v odst. 15 rozsudku. 7. Ze zápisu z jednání valné hromady [právnická osoba] soud zjistil, že žalobce jako zakladatel a nejvyšší řídící orgán [právnická osoba] (HK) Limited rozhodl dne [datum] tak, že dluh této společnosti vůči žalobci ve výši [částka] a [částka] tato společnost částečně co do částky [částka] a [částka] splatí bankovním převodem jako hotovostní půjčku žalobce jako samostatného věřitele samostatnému vypůjčiteli žalovanému, přičemž tyto částky mají být vyplaceny na bankovní účet vlastněný žalovaným specifikovaný v této listině. 8. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že finanční prostředky v částce [částka] a v částce 44 100 byly zaslány prostřednictvím [právnická osoba], která je na základě pokynu žalobce převedla na účet žalovaného ve čtyřech platbách, a to v platbě ze dne [datum] ve výši [částka], ze dne [datum] ve výši [částka], ze dne [datum] ve výši [částka] a ze dne [datum] ve výši [částka]. 9. Z překladu oznámení soud zjistil, že dne [datum] vydalo Oddělení ministerstva vnitra [země] pro Mesčanský obvod [územní celek] oznámení, ve kterém sděluje žalobci, že bylo prověřeno oznámení žalobce o spáchání protiprávního jednání ze strany žalovaného, přičemž však bylo vydáno usnesení o zamítnutí zahájení trestního stíhání, a to z důvodu absence skutkové podstaty trestného činu. Dále soud z tohoto oznámení zjistil, že jeho přílohou byly mimo jiné nespecifikované originály dokumentů předložených zástupcem žalobce. 10. Z překladu usnesení o zamítnutí zahájení trestního stíhání soud zjistil nad rámec uvedeného v předchozím odstavci, že na potvrzení skutečností uvedených ve svém oznámení zástupce žalobce předložil mimo jiné originál smlouvy o zápůjčce v českém jazyce s ověřeným překladem do jazyka ruského. 11. Z překladu potvrzení bylo soudem zjištěno, že dne [datum] vydalo Oddělení ministerstva vnitra Ruské federace pro [anonymizováno] obvod města Moskva potvrzení, ve kterém tento orgán potvrzuje, že se na něj dne [datum] obrátil pan [příjmení] s žádostí o pohnání k trestní odpovědnosti neznámých osob, které mu tajně odcizili z automobilu koženou tašku, ve které se nacházely důležité dokumenty, a to mimo jiné originál smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným. 12. Z překladu vysvětlení ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] pan [příjmení] uvedl, před Oddělením ministerstva vnitra [země] pro [anonymizováno] obvod [územní celek] skutečnosti o krádeži uvedené v předchozím odstavci. 13. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále zjištěno, že žalobce zaslal žalovanému výzvu ze dne [datum], ve které jej vyzývá k úhradě zažalovaných částek i se zažalovaným úrokem ve výši 5 % ročně, a to 7 dnů od doručení výzvy. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem rovněž zjištěno, že tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. 14. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že svědek je dlouholetým kamarádem a obchodním partnerem žalobce. Z důvodu právě uvedeného blízkého vztahu svědka k žalobci bylo třeba přistupovat k jeho výpovědi obezřetně, a aby z ní mohl soud učinit jakákoliv skutková zjištění, bylo třeba, aby byla výpověď přesvědčivá a konzistentní a případně, aby byla v souladu s ostatními v řízení zjištěnými skutečnostmi. Taktomu však u dané výpovědi příliš nebylo. Svědek totiž jednak popsal časový sled událostí, o kterých vypovídal, nejdříve vnitřně rozporným způsobem, jelikož vypověděl, že se s účastníky setkal na schůzce před 5 lety (tedy cca v roce 2016), pak čekal ještě dva roky po této schůzce (tedy cca do roku 2018) a následně pak převedl polovinu pozemků, které nakoupil za účelem společného podnikání se žalobcem, na žalobcovu společnost, avšak zároveň po nahlédnutí do listiny, kterou měl u výslechu k dispozici, uvedl, že tento převod pozemků na žalobcovu společnost proběhl již v roce 2015. I když se pak po upozornění soudu na tento rozpor svědek snažil jej vysvětlit, nemůže soud samozřejmě při posuzování jeho věrohodnosti uvedené pominout. Dále pak svědek uvedl, že měl žalobce zapůjčit žalovanému částku [částka], což však neodpovídá ani tvrzením strany žalující, a zejména pak ani zjištěním uvedeným v odst. 7 a 8 rozsudku, ze kterých vyplývá převod částek ve výši [částka] (k datu převodu tedy cca [částka]) a ve výši [částka] (k datu převodu tedy cca [částka]), což odpovídá v srpnu 2015 cca částce [částka]. Soud tedy z těchto dvou právě rozvedených důvodů v kombinaci s jeho shora popsaným blízkým vztahem k žalobci neshledal výpověď tohoto svědka jako dostatečně hodnověrnou, a proto z ní ve výsledku neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí věci. Pro úplnost pak soud uvádí, že je samozřejmě dost dobře možné, že svědek nevypovídal nepravdivě záměrně, nýbrž že si s ohledem na uplynulý čas pamatoval události nepřesně, popřípadě že o nich byl nepřesně informován, což však na výše uvedené nemožnosti učinit z jeho výpovědi relevantní skutková zjištění ničeho nemění. 15. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] doplněného a stvrzeného výslechem znalce soud zjistil, že podpis žalovaného na kopiích uvedených v odst. 6 rozsudku byl na listinu, ze které byly tyto kopie učiněny, s vysokou pravděpodobností dotištěn, respektive přenesen. Znalec tento svůj závěr již v písemném vyhotovení svého posudku velmi přesvědčivě vysvětlil, přičemž zejména uvedl, že v blízkosti podpisu žalovaného se vyskytují vytištěné řady bodů (teček), které se u data a podpisu vlevo nevyskytují a které mohly vzniknout v procesu kopírování, kdy byl na skleněnou pracovní plochu kopírovacího zařízení vložen malý formát papíru obsahující pouze podpis žalovaného a nepatrný výškový rozdíl způsobený tloušťkou papíru zamezil úplnému kontaktu mezi skleněnou pracovní plochou a přítlačným víkem s tím, že pávě tento nepatrný výškový rozdíl může způsobit při osvětlení obrazu (předlohy) vytvoření stínů u okraje papíru, které se na kopii mohou projevit ve formě natištěných bodů či linek, jako je tomu u předmětného podpisu žalovaného. Při svém výslechu pak znalec velmi přesvědčivě demonstroval, jak teoreti