13 C 328/2020-103 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby mu žalovaný zaplatil částku ve výši [částka] spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil následovně. Žalobce uzavřel s žalovaným dne [číslo] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které vznikl žalobci na jedné straně závazek dodávat žalovanému plyn ve sjednaném rozsahu a za sjednanou cenu a na straně druhé nárok na úhradu ceny za odebraný plyn od žalovaného. Žalobce v souladu se smlouvou na odběrné místo na adrese [adresa žalovaného], EIC odběrného zařízení [anonymizováno], dodával plyn za ujednanou cenu, přičemž žalovaný na sjednaném odběrném místě plyn odebíral a spotřebovával. Žalovaný však svou povinnost hradit cenu plynu řádně neplnil. Žalobce vystavoval žalovanému řádné daňové doklady za odebrané a spotřebované množství plynu, které však žalovaný zcela neuhradil. Žalobce proto v souladu se smlouvou ukončil dodávku plynu žalovanému a vystavil mu konečné vyúčtování za jím odebrané a dosud neuhrazené množství plynu. Toto konečné vyúčtování je předmětem faktury [číslo] ze dne [datum], splatné dne [datum], znějící na částku [částka], a dále i faktury [číslo] ze dne [datum] splatné dne [datum], znějící na částku [částka]. Žalovaný na tuto pohledávku k dnešnímu dni ničeho neuhradil. 2. Opatrovník žalovaného (k důvodům jeho ustanovení viz usnesení zdejšího soudu č.j. 13 C 328/2020 - 41 ze dne 6. září 2021) se k dané věci vyjádřil jednak tak, že podle jeho názoru není dána ve věci pravomoc soudů České republiky. Žalovaný není občanem České republiky a nemá zde ani bydliště. Vzhledem k přeshraničnímu prvku je pravomoc soudů stanovena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení [anonymizováno] I bis“). Žalovaný je nepodnikající fyzickou osobou, naproti tomu žalobkyně je osobou právnickou, obchodující s elektřinou a zemním plynem. Smlouva uzavřená mezi stranami je tak nepochybně smlouvou spotřebitelskou, když se žalobkyně zavázala dodávat plyn žalovanému v rámci své profesionální a podnikatelské činnosti. Mezinárodní příslušnost je proto dána podle čl. 17 odst. 1 písm. c) a čl. 18 odst. 2 nařízení [anonymizováno] I bis, podle kterých může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Žalovaný bydliště v České republice nemá a již delší dobu se zde nezdržuje. Lze tak uzavřít, že mezinárodní pravomoc českých soudů není v této věci dána. Dále pak opatrovník uvedl, že žalobce je povinen tvrdit, jaké konkrétní množství plynu a za jakou konkrétní cenu (jakým konkrétním způsobem sjednanou a určenou) žalovanému dodal a v jakém období, což však v žalobě žalobce nečiní. Logicky pak uvedené ani nijak neprokazuje. 3. V replice k tomuto vyjádření pak žalobce jednak uvedl, že nelze souhlasit s tím, že by zde nebyla dána mezinárodní pravomoc soudů České republiky. Podle čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení Brusel I bis se speciální příslušnost u spotřebitelských smluv použije v případě, že smlouva byla uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelskou činnost v členském státě, v němž [anonymizováno] spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoliv způsobem taková činnost a tento členský stát nebo několik členských států včetně tohoto zaměřuje a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o sdružených dodávkách plynu na adrese [adresa žalovaného], přičemž má rovněž k dispozici nájemní smlouvu, podle které si na této adrese žalovaný pronajal dům za účelem bydlení. Lze tedy souhlasit, že jde o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu citovaného článku nařízení Brusel I bis. Z toto nicméně nejde dovodit nedostatek pravomoci soudů České republiky, jelikož nelze přijmout závěr, že při změně bydliště spotřebitele po uzavření smlouvy odkazuje čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis. na členský stát nového bydliště spotřebitele, jelikož by v tom případě pojem:„ členský stát v němž má spotřebitel bydliště“ měl jiný význam v čl. 17 odst. 1 písm. c) a čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis, což by vedlo k nepřípustné arbitrárnosti. Žalobce je proto přesvědčen, že tento pojem v obou těchto článcích si drží stejný význam, a proto je zde mezinárodní pravomoc soudů České republiky dána. Dále žalobce v reakci na vyjádření žalovaného a v reakci na výzvu soudu doplnil, že fakturou [číslo] dne [datum], která byla následně opravena fakturou [číslo] ze dne [datum] vyúčtoval žalovanému cenu za dodávku plynu v množství 13, [číslo] MWh v období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a fakturou [číslo] ze dne [datum] pak cenu za dodávku plynu v množství 4, [číslo] MWh v období od [datum] do [datum] ve výši [částka] Cena plynu se pak skládá z části obchodní, která má dvě části, a to za prvé jednotkovou cenu za komoditu ve výši [částka] za MWh bez DPH a za druhé stálou měsíční platbu ve výši [částka] za měsíc. Dále se pak cena skládá z části regulované, která má opět dvě části, a to za prvé jednotkovou cenu za distribuci komodity ve výši [částka] za MWh a za druhé stálou měsíční platbu za přistavenou kapacitu v Kč za měsíc ve výši [částka] za měsíc. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu [číslo] soud zjistil, že žalobce jako obchodník s plynem a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne [datum] takto označenou dohodu, ve které se dohodli, že uzavírají smlouvu na dodávku plynu na dobu neurčitou do odběrného místa na adrese: [adresa žalovaného], EIC kód [anonymizováno]. Dále se strany dohodly, že nedílnou součástí této smlouvy jsou přiložený ceník a obchodní podmínky. 5. Z obchodních podmínek soud zjistil, že se v nich mimo jiné žalobce zavázal dodávat žalovanému komoditu a zajistit s tím související služby, za což se žalovaný zavázal platit řádně a včas zálohy a faktury, dále pak soud zjistil, že se v těchto podmínkách účastníci dohodli, že cena je uvedena v příslušném ceníku, přičemž se skládá z ceny obchodní, tedy ceny za odebranou komoditu a za služby dodávky a z ceny regulované. 6. Z ceníku bylo soudem zjištěno, že při ročním odběru od 15 do 25 Mwh (jako tomu bylo v předmětné věci, viz odst. 7 až 9 rozsudku) činí cena za dodávku po sečtení regulované a obchodní ceny částku [částka] včetně DPH za 1 Mwh, a dále částku [částka] za 1 měsíc. 7. Z faktury na částku [částka] bylo soudem zjištěno, že touto fakturou vyúčtoval žalobce žalovanému nedoplatek ve výši [částka] za dodávku plynu za období od [datum] do [datum] v množství 20 852,23 kWh, a dále soud zjistil, že tato faktura obsahuje i detailní vyúčtování, ve kterém je uvedeno odběrné místo: [adresa žalovaného], jeho kód [anonymizováno] a rovněž i údaje o spotřebě plynu za dané období, včetně detailních údajů o počátečním i konečném stavu měřidla, a to i spolu s informací, že tyto stavy byly zjištěny odečtem. 8. Z opravného vyúčtování bylo soudem zjištěno, že touto fakturou s datem splatnosti [datum] vyúčtoval žalobce žalovanému nedoplatek ve výši [částka] za dodávku plynu za období od [datum] do [datum], jelikož po opravě spočetl množství dodaného plynu za toto období na 13, [číslo] MWh, což činilo rozdíl oproti původnímu vyúčtování ve výši [částka], a dále soud zjistil, že tato faktura obsahuje i detailní vyúčtování, ve kterém je uvedeno odběrné místo: [adresa žalovaného], jeho kód [anonymizováno] a rovněž i údaje o spotřebě plynu za dané období, včetně detailních údajů o počátečním i konečném stavu měřidla, a to i spolu s informací, že tyto stavy byly zjištěny odečtem, přičemž soud z těchto údajů zjistil, že došlo k opravě údaje konečného stavu měřidla. 9. Z faktury na částku [částka] bylo soudem zjištěno, že touto fakturou s datem splatnosti [datum] vyúčtoval žalobce žalovanému nedoplatek ve výši [částka] za dodávku plynu za období od [datum] do [datum] v množství [číslo] kWh, a dále soud zjistil, že tato faktura obsahuje i detailní vyúčtování, ve kterém je uvedeno odběrné místo: [adresa žalovaného], jeho kód [anonymizováno] a rovněž i údaje o spotřebě plynu za dané období, včetně detailních údajů o počátečním i konečném stavu měřidla, a to i spolu s informací, že tyto stavy byly zjištěny odečtem. 10. Z předžalobní výzvy k plnění soud zjistil, že v tomto dopise ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k zaplacení částky 19 526 spolu se zákonným úrokem z prodlení představující cenu za dodávku plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Z dodejky k této výzvě bylo zjištěno, že byla doručena dne [datum]. 11. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že tohoto dne uzavřeli Ing. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] jako pronajímatelé a žalovaný a paní [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako nájemci dohodu, ve které pronajímatelé pronajali nájemcům dům na adrese [adresa žalovaného], a to za účelem bydlení. 12. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu: 13. Dne [datum] uzavřeli Ing. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] jako pronajímatelé a žalovaný a pan