13 C 34/2022-18 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dle informací Ministerstva dopravy je žalovaný vlastníkem vozidla [registrační značka], [VIN kód], které v období od [datum] do [datum] nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobce požaduje příspěvek ve výši [částka] za 128 nepojištěných dní s denní sazbou [částka], a dále náklady na vymáhání dluhu ve výši třikrát [částka]. Žalovaný je dále vlastníkem vozidla [registrační značka], [VIN kód], které v období od [datum] do [datum] nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobce požaduje příspěvek ve výši [částka] za 128 nepojištěných dní s denní sazbou [částka], a dále náklady na vymáhání dluhu ve výši třikrát [částka]. Žalovaný přes výzvy a upomínky dosud dlužné částky neuhradil. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil. 4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, tedy příspěvku do garančního fondu ve výši [částka] a nákladů na uplatnění ve výši [částka]. 5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] (ve vztahu k vozidlu [registrační značka]) soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, tedy příspěvku do garančního fondu ve výši [částka] a nákladů na uplatnění ve výši [částka]. 6. Z předžalobní upomínky a poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to nejpozději do 15 dnů od odeslání výzvy. Žalovaný byl zároveň upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky za ním, a to pokud by svůj dluh ve stanovené lhůtě nezaplatil. 7. Podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 citovaného ustanovení výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Žalovaný v rozhodném období od [datum] do [datum] byl dle výpisu z databáze pojistných smluv vlastníkem automobilu s [registrační značka], [VIN kód] a automobilu s [registrační značka], [VIN kód], kdy tato vozidla byla registrována v příslušném registru, ovšem žalovaný neuzavřel pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z výzev k úhradě a upomínek uvedených výše soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných s tím, že v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 128 dní neměl uzavřena povinná pojištění. Dluh sestává z příspěvků ve výši [částka] a [částka], a dále z nákladů na vymáhání ve výši dvakrát [částka]. 9. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem dvou automobilů, pro jejichž provoz nebylo sjednáno v období od [datum] do [datum] povinné pojištění odpovědnosti, přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by v uvedeném období nebyla vozidla žalovaného provozována. Žalobci tak jako zákonem určené oprávněné osobě vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvků v souladu s uvedenými zákonnými ustanoveními zák. č. 168/1999 Sb., které za příslušný počet dní činí [částka] a [částka], a to včetně nákladů spojených s uplatněním tohoto nároku, kdy částku ve výši [částka] za každé dlužné období soud považuje za účelnou a přiměřenou. Žalobci vedle jistiny přísluší podle § 1970 obč. zák. i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o.s.ř., kdy soud dospěl k závěru, že veškeré vynaložené náklady byť zcela úspěšného žalobce nelze ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. hodnotit jako náklady potřebné k účelnému uplatňování práva a rozhodl proto, že žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení pouze v částce [částka], která odpovídá části zaplaceného soudního poplatku. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce se jinou žalobou (řízení vedené zdejším soudem pod sp. zn. 37 C 176/2021) domáhal proti témuž žalovanému a ve vztahu ke stejným vozidlům žalovaného zaplacení příspěvků za období od [datum] do [datum], tedy za období těsně předcházející dlužnému období, za které je dlužná částka požadována v řízení vedeném pod sp. zn. 13 C 34/2022. Soud má tak za to, že žalobce mohl své nároky uplatnit jednou žalobou, to zejména za situace, kdy dlužná období na sebe navazují. Rozdělení svých nároků, na základě čehož by měly být žalobci přiznány náklady řízení dvakrát, resp. vždy v každém řízení, nepovažuje soud za potřebné a tyto náklady nehodnotí jako náklady potřebné k účelnému uplatňování práva. V této souvislosti proto dospěl k závěru, že náklady řízení žalobce nemůže hodnotit jako účelně vynaložené v celém rozsahu. Soud proto žalobci, který byl jinak v řízení úspěšný, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], která odpovídá částce, o kterou by byl soudní poplatek (a tudíž i náhrada nákladů řízení) v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 37 C 176/2021 vyšší, kdyby byly oba předmětné nároky uplatněny zároveň, tak jak by bylo účelné a hospodárné. Jinak řečeno, kdyby oba tyto předmětné nároky byly uplatněny již v řízení vedeném pod sp. zn. 37 C 176/2021, bylo by v tomto řízení přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v částce [částka], a nikoliv v částce [částka] (která byla skutečně přiznána v tomto řízení), a soud proto přiznal žalobci v řízení předmětném náhradu ve výši rozdílu těchto částek.