16 C 116/2022-35 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o nájmu a následně dne [datum] dodatek [číslo] k této smlouvě, na jejichž základě se žalovaný stal nájemcem bytové jednotky [číslo] o rozloze [výměra], o velikosti 1+kk, v domě [adresa], jenž je součástí pozemku parc. [číslo] zapsaného pro k. ú. [část obce], obec Praha, vedeného u Katastrálního úřadu pro hl. město Prahu, Katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví], kterou vlastní žalobkyně. Jelikož žalovaný nehradil dle nájemní smlouvy sjednané platby, ukončila s ním žalobkyně na základě písemné výpovědi ze dne [datum] nájemní vztah bez výpovědní doby, načež se žalovaný z předmětného bytu dne [datum] odstěhoval. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k doplacení dlužného nájemného, a to i prostřednictvím jejího zástupce, který žalovanému dne [datum] zaslal předžalobní výzvu. Žalovaný nicméně dlužné nájemné ani přesto nezaplatil. Žalobkyně se svou žalobou tudíž domáhala zaplacení dluhu na nájemném a službách za měsíce prosinec 2021, leden a únor 2022 po [částka] a za období od 1. 3. do [datum] ve výši [částka], který po započtení vratné zálohy ve výši [částka] činí [částka]. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z těchto nájemných a smluvní pokuty ve výši 0,25 % denně z dlužného nájemného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud na základě listin předložených žalobkyní dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o nájmu, jejímž předmětem byl nájem bytu o rozloze [výměra] o velikosti 1+kk, blíže specifikovaného jako bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaná do listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce], obec Praha, zapsaný u Katastrálního úřadu pro hl. m. [obec], Katastrální pracoviště Praha. Nájem byl sjednán na dobu určitou, a to od [datum] do [datum]. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně, k němuž byl nájemce dále povinen platit zálohy na vodné, stočné, teplo, teplou vodu, osvětlení společných prostor, odvoz odpadu, příspěvky do fondu oprav ve výši [částka]. Dále byla sjednána vratná kauce ve výši [částka]. Pro případ prodlení se zaplacením nájemného či záloh nájemcem bylo sjednáno právo pronajímatele na zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,25 % z dlužné částky za každý den prodlení. V nájemní smlouvě bylo dále ujednáno, že v případě porušení povinností zvlášť závažným způsobem má pronajímatel právo vypovědět smlouvu bez výpovědní doby. Takovýmto zvlášť závažným porušením povinností bylo přitom myšleno zejména nezaplacení nájemného a služeb za dobu alespoň tří měsíců (důkaz: smlouva o nájmu ze dne [datum]). Žalobkyně s žalovaným v návaznosti na nájemní smlouvu uzavřela dne [datum] její dodatek, na základě něhož byla smlouva opětovně prodloužena do [datum] (důkaz: dodatek [číslo] k nájemní smlouvě ze dne [datum]). Dne [datum] zaslala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanému písemnou výpověď nájemní smlouvy. Uvedla v ní, že již [datum] žalovaného upozornila na opakované, zvlášť závažné porušování nájemní smlouvy, kdy žalovaný coby nájemce nehradil nájemné a služby za dobu tří měsíců. V důsledku nezaplacení nájemného a služby za měsíce prosinec 2021 a leden a únor 2022 proto žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu bez výpovědní doby (důkaz: výpověď ze dne [datum]). Dne [datum] pak žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu, v níž žalovaného vyzvala k zaplacení dlužného nájemného a smluvních pokut v podobě úroků z prodlení, a to nejpozději do [datum] (důkaz: předžalobní výzva ze dne [datum]). 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy. 6. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle § 2048 věty první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě shora uvedeného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že účastníci spolu uzavřeli nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 o. z., na základě které se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k dočasnému užívání na dobu určitou blíže specifikovanou bytovou jednotku a žalovaný se zavázal platit za to žalobkyni pravidelně sjednané nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním této bytové jednotky. Žalovaný své povinnosti platit pravidelně nájemné nedostál, když po čase je přestal platit a dostal se do prodlení. Žalovaný však na svém dluhu žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani přes předžalobní výzvu. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný žalobkyni cokoli zaplatil; žalovaný na svou obranu ničeho neuvedl a svůj dluh vůči žalobkyni nikterak nezpochybnil. S ohledem na výše uvedené proto soud v I. výroku tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], jež představuje nárokované dlužné nájemné a související zálohy za měsíce prosinec 2021 a leden a únor 2022, na něž žalobkyně započetla vratnou kauci. Zároveň, jelikož se žalovaný dostal s placením svého dluhu do prodlení, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení z jednotlivých splatných nájemných do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; nadto soud s ohledem na § 2048 o. z. přiznal žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty v podobě úroku z prodlení z jednotlivých splatných nájemných ve sjednané výši 0,25 % denně. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř, přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 11. O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně v tomto případě sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za tři úkony právní služby po [částka] za převzetí a přípravu zastoupení, sepis výzvy se základním skutkovým a právním rozborem a sepis podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), ve spojení s § 7 bodem 5. advokátního tarifu; dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu nebyla připočtena náhrada DPH, neboť zástupce žalobkyně neosvědčil, že by byl plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.