16 C 16/2022-15 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobce“). Uvedl, že na základě úvěrové smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobce žalované částku ve výši [částka], která měla být splacena do [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla následně pohledávka právní předchůdkyně žalobce postoupena žalobci. Žalovaná však úvěr dosud nesplatila, pročež žalobce požadoval též zákonný úrok z prodlení ode dne [datum]. 2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě listin předložených žalobcem dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobce poslala na základě smlouvy o úvěru na bankovní účet vedený na jméno žalované dne [datum] částku ve výši [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak byla pohledávka právní předchůdkyně žalobce za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru postoupena na žalobci. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne [datum] spojeným s předžalobní výzvou, prostřednictvím které žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši [částka] (včetně nákladů zastoupení) ve lhůtě tří dnů. Předžalobní výzva a oznámení o postoupení pohledávky byly odeslány na adresu žalované dne [datum]. 5. Soud věc s ohledem na datum poskytnutí částky posoudil podle ust. § [číslo], § 1970 a § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 6. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Soud vzal za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobce s žalovanou za použití elektronických prostředků smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které žalobce dne [datum] poskytl žalované finanční prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala do [datum] spolu s příslušenstvím vrátit, avšak neučinila tak. Vzhledem k tomu, že žalovaná svému závazku nedostála, a ani na základě předžalobní výzvy svůj dluh v celkové výši [částka] neuhradila, je v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaná neuvedla nic, čím by nárok žalobce jakkoli zpochybnila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšnému žalobci v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu ve výši [částka]. Náklady žalobce sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobce činily [částka]. Soud aplikoval sníženou náhradu nákladů řízení ve smyslu § 14b advokátního tarifu, neboť se v daném případě jednalo o tzv. formulářovou žalobu. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.