16 C 188/2022-19 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobce“), smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy pak právní předchůdkyně žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] v hotovosti. Spolu s nimi se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobce zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši [částka], dále odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaný se dle smlouvy zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobce poskytnutou jistinu spolu s příslušenstvím v úhrnné výši [částka] v 60 týdenních splátkách po [částka], a to počínaje [datum] a konče [datum]. Strany si ve smlouvě též sjednaly úrok za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 24,69 % ročně. Žalovaný se smluvními ujednáními neřídil a sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu mezi ním a právní předchůdkyní žalobce až do okamžiku postoupení pohledávky žalobci uhradil toliko částku ve výši [částka], z níž [částka] připadá na jistinu, [částka] na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, [částka] na poplatek za administrativní činnost a [částka] na poplatek za hotovostní inkaso. Poslední platbu žalovaný uhradil ke dni [datum]. Dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný dopisem z téhož dne informován. Žalobce v rámci žaloby požadoval částku [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] (dále jen„ dlužná jistina“) a zbývající části dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]; dále kapitalizovaný úrok ve výši [částka], který byl odvozen z dlužné jistiny při sazbě 24,69 % ročně, a to ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, tj. dne [datum], do [datum], kdy byla pohledávka postoupena žalobci; dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], který byl odvozen z dlužné jistiny při sazbě 10 % ročně, a to ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, tj. od [datum], do [datum]; dále úrok ve výši 24,69 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Od postoupení pohledávky žalobci již žalovaný ničeho neuhradil. Žalobce proto dne [datum] zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění, i ta se však dle tvrzení žalobce minula účinkem, když žalovaný i přesto na svůj dluh ničeho dalšího nezaplatil. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaný s právní předchůdkyní žalobce dne [datum] uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] v hotovosti, které se žalovaný spolu s příslušenstvím zavázal hradit v pravidelných 60 týdenních splátkách po [částka]. Strany si sjednaly, že žalovaný bude půjčku splácet společně se souhrnným poplatkem za půjčení finančních prostředků. Žalovaný však nedodržel svůj závazek splácet poskytnutou půjčku řádně a včas, neboť ke dni [datum] uhradil právní předchůdkyni žalobce pouze [částka], takže dlužná jistina činila [částka] a dlužný souhrnný poplatek [částka]. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobce s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, v rámci níž byla pohledávka ve výši [částka] s příslušenstvím postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný dopisem z téhož dne informován. Jelikož žalovaný žalobci nadále ničeho neuhradil, zaslal žalobce žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu k plnění a vyzval jej k dodatečnému zaplacení částky ve výši [částka] nejpozději do [datum]. 5. Takto zjištěný skutkový stav soud následně posoudil podle ust. § [číslo], § 1968, § 1970 a § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru, tj. ke dni [datum]. 6. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobce posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě níž poskytla právní předchůdkyně žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] v hotovosti a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit poplatky za půjčené finanční prostředky (fakticky úroky). Žalovaný porušil svou závazkovou povinnost tím, že poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, a ke dni splatnosti zaplatil [částka]. Právní předchůdkyně žalobce se nicméně nerozhodla uplatnit svou pohledávku před soudem sama a namísto toho tuto v souladu s ust. § 1879 o. z. postoupila žalobci. Soud zjistil, že nárok žalobce je oprávněný a že jej uplatnil ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaný v řízení proti žalobcem provedenému výpočtu ničeho nenamítal a na svou obranu neuvedl nic, čím by nárok žalobce jakkoli zpochybnil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobci částku ve výši [částka] spolu s požadovaným smluvním úrokem z dlužné jistiny a se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb, obé za období od [datum] do zaplacení. Soud rovněž přiznal žalobci kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny za období ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do dne postoupení pohledávky ve výši [částka] a kapitalizovaný zákonný úrok z dlužné jistiny za období ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do dne postoupení pohledávky ve výši [částka]. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšnému žalobci v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobce sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobce činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.