16 C 21/2022-18 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] u [název soudu], který usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vyslovil svou místní nepříslušnost a po právní moci tohoto usnesení postoupil věc zdejšímu soudu, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobcem smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo]. V rámci této smlouvy byl žalovanému aktivován úvěrový účet a vydána platební karta. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru žalobce poskytl žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu [částka]. Žalovaný se zavázal tento úvěru splácet v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky činící 2 % čerpaného úvěru. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, neboť úvěr nesplácel řádně a včas, načež žalobce dopisem ze dne [datum] prohlásil celý úvěr za splatný. Dne [datum] uzavřeli účastníci dohodu o uznání a splácení dluhu, v rámci níž žalovaný svůj dluh vůči žalobci uznal a zavázal se jej splácet měsíčními splátkami ve výši [částka] měsíčně. Ani tuto dohodu však žalovaný nedodržel a dle sjednané dohody svůj dluh řádně a včas nesplatil, přestože byl k jeho zaplacení žalobcem předžalobně vyzván. Žalobce v rámci žaloby požadoval částku [částka] představující neuhrazenou část čerpané jistiny úvěru, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum] částkou [částka] a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne [datum] do zaplacení. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, které předložil na podporu svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši [částka] a současně mu byla vydána kreditní karta, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky, a to za podmínky splácení poskytnutých finančních prostředků ve výši 2 % poskytnutého úvěru. Roční úroková sazba na hotovostní a bezhotovostní čerpání byla sjednána na 22,99 %. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený úvěrový limit (důkaz: žádost o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo]). Nedílnou součástí této smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobce a produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty, v nichž účastníci specifikovali svá práva a povinnosti. Z všeobecných obchodník podmínek soud zjistil, že žalobce měl právo ukončit smlouvu v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek (důkaz: všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty). Žalobce tohoto práva využil a dne [datum] žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum] (důkaz: upomínka – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěru ze dne [datum]). Dne [datum] uzavřeli účastníci dohodu, na jejímž základě žalovaný svůj dluh vůči žalobci ve výši [částka] písemně uznal a zavázal se k jeho splácení prostřednictvím splátkového kalendáře šestnácti měsíčními splátkami po [částka], resp. poslední splátkou ve výši [částka], a to pod ztrátou výhody splátek a sankcí okamžitého zesplatnění zbývající dlužné částky (důkaz: dohoda o splátkách ze dne [datum]). Žalobce prostřednictvím svého zástupce následně dne [datum] zaslal žalovanému na poslední dvě známé adresy předžalobní výzvu k plnění s žádostí o zaplacení dlužné částky ve výši [částka] nejpozději do 15 dnů od doručení této výzvy (důkaz: výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] společně s podacím archem). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy. 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. 9. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a na zjištění skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu, na základě které žalobce poskytl žalovanému kreditní kartu a úvěrový rámec, jejichž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit formou měsíčních splátek ve výši minimálně 2 % poskytnutých peněžních prostředků. Tuto svou povinnost však nesplnil, a tak žalobce prohlásil celý úvěr za splatný a vyzval žalovaného k jeho zaplacení. Jelikož se tato výzva minula účinkem, dohodly se strany na splátkách zbývajícího dluhu, přičemž žalovaný svůj dluh vůči žalobci písemně uznal a zavázal se k jeho zaplacení ve smyslu § 2053 o. z. I přes dodatečně sjednaný splátkový kalendář však žalovaný nadále žalobci na svém dluhu ničeho nehradil, načež žalobci nezbylo než prostřednictvím svého zástupce žalovaného předžalobně upomenout k zaplacení dlužné částky, a to na dvě poslední známé adresy žalovaného. Jelikož však žalovaný ani nadále na svém dluhu ničeho nezaplatil, je v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaný neuvedl nic, čím by nárok žalobce jakkoli zpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] za období od [datum], tj. ode dne následujícího po datu zesplatnění úvěru, do [datum], kapitalizovaným částkou [částka] a úrokem z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 11. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšnému žalobci v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu ve výši [částka]. Náklady žalobce sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobce činily [částka]. Soud aplikoval sníženou náhradu nákladů řízení ve smyslu § 14b advokátního tarifu, neboť se v daném případě jednalo o tzv. formulářovou žalobu. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.