16 C 285/2022-15 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhal, aby mu žalovaný zaplatil výše uvedenou částku spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], u něhož nebylo ode dne [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobce má proto právo podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, na příspěvky do garančního fondu za dobu, po kterou vozidla byla provozována v rozporu se zákonem (neměla uzavřená povinná ručení), výše příspěvku činí v případě nákladního vozidla dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška ministerstva financí“), částku [částka] za jeden den. Na tomto nároku tedy žalobce celkem uplatňuje [částka] za příslušný počet dní prodlení tak, jak shora uvedeno, a náklady na upomínání a vymáhání ve výši [částka]. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Z upomínek žalovanému k zaplacení zákonného příspěvku, výzev k úhradě zákonných příspěvků a poštovních dodejek žalovanému bylo zjištěno, že žalovaný byl od [datum] vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Za období od [datum] do [datum] přitom nezaplatil nic na zákonném pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Z výzev k zaplacení dlužné částky soud zjistil, že žalovaný byl k zaplacení vyzván rovněž inkasní společností. Z předžalobních výzev pak soud zjistil, že žalovaný byl právním zástupcem žalobce vyzýván před podáním žaloby k uhrazení předmětných pohledávek. 5. Soud věc posoudil podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dále dle § 4 a § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a dle § 2 odst. 1 písm. h) a § 2a vyhlášky ministerstva financí. 6. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem výše uvedeného motorového vozidla, k němuž nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení), přestože vozidlo bylo evidováno jako provozované. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobci v souladu se shora citovanými ustanoveními zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nárok na úhradu zákonného příspěvku nepojištěných vozidel v zákonem stanovené výši za období, kdy vozidlo nebylo předmětem zákonného pojištění. Žalovaný však z tohoto titulu žalobci ničeho neuhradil ani na základě písemných výzev a následných upomínek zasílaných jak přímo žalobcem, tak inkasní společností či zástupcem žalobce a nadále žalobci dluží celkovou částku ve výši [částka] sestávající z neuhrazených příspěvků za nepojištění osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, vypočtených podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. jako součin dnů bez pojištění 68 dnů a příslušné denní sazby osobního vozidla [částka] a dále z nákladů, jež žalobci vznikly v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva ve výši [částka] dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., tj. náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobce jakkoliv zpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, s tím, že žalobci přiznal též úrok z prodlení z částky [částka], tj. dlužného příspěvku do garančního fondu nepojištěných za osobní vozidlo, za období po marném uplynutí lhůty k zaplacení dlužné částky určené ve výzvě k úhradě ze dne [datum] do zaplacení, to vše ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšnému žalobci v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobce sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť právní zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobce činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.