16 C 320/2022-18 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] distančně uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ úvěrová smlouva“). Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka] na bankovní účet sdělený žalovanou. Žalovaná se zavázala žalobkyni splatit úvěr formou pravidelných měsíčních splátek, což však nečinila. Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru ve výši [částka], poplatku sjednaného v souladu s článkem 5.1 úvěrové smlouvy ve výši [částka], úroku, který se dle článku 6.1 úvěrové smlouvy stává součástí jistiny ve výši [částka], a smluvní pokuty ve výši [částka] sjednané v souladu s článkem 6.3 úvěrové smlouvy. Žalobkyně eviduje ke dni podání žaloby částečnou úhradu žalované v celkové výši [částka]. Žalobkyně dne [datum] zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, na níž však žalovaná nikterak nereagovala a ničeho neuhradila. 1. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 2. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaná s žalobkyní dne [datum] na podkladě předložené kopie občanského průkazu distančně uzavřely úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se dle článku 4.1 úvěrové smlouvy zavázala uhradit do konce každého kalendářního měsíce minimální splátku úvěru představující jednu pětinu dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však [částka]. Článkem 5.1 úvěrové smlouvy byl mezi účastnicemi sjednán poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tj. ve výši [částka], který se dle článku 5.2 úvěrové smlouvy stává ke konci každého kalendářního měsíce součástí dlužné jistiny. Článkem 6.1 úvěrové smlouvy bylo mezi účastnicemi ujednáno, že žalovaná je za poskytnutý úvěr povinna platit úrok ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. Na základě článku 6.5 úvěrové smlouvy se žalovaná v případě, že se celý dluh stane splatným, zavázala namísto výše uvedeného úroku ve výši 20 % měsíčně hradit úrok ve výši 15 % ročně, přičemž tento úrok se má stát součástí jistiny. Článkem 6.3 úvěrové smlouvy byla současně ujednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, přičemž tento nárok vzniká po dobu prvních tří měsíců prodlení a sama smluvní pokuta se rovněž stává součástí dlužné jistiny. Žalovaná částka tak představuje jistinu úvěru ve výši [částka], poplatek sjednaný článkem 5.1 úvěrové smlouvy ve výši [částka], dále úrok ve výši [částka], který se na základě článku 6.1 úvěrové smlouvy stává součástí jistiny, a smluvní pokutu sjednanou článkem 6.3 úvěrové smlouvy ve výši [částka] (důkaz: smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] kopie občanského průkazu žalované). Z výpisů z účtu soud zjistil, že žalobkyně vyplatila na účet žalované částku [částka] (důkaz: výpisy z účtu žalobkyně). Výpisy k revolvingovému úvěru pak soud zjistil průběžné zůstatky účtu, a že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku ve výši [částka] (důkaz: výpisy k revolvingovému úvěru). Dále žalovaná ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum] na svůj dluh ničeho dalšího neuhradila (důkaz: výzva k plnění, podací lístek). 4. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy, tj. ke dni [datum]. 5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2048 věty prvé o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že účastnice spolu dne [datum] uzavřely úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 o. z., přičemž žalovaná porušila své povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy. Žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky, které byly připsány na účet žalované, nicméně žalovaná nedostála své povinnosti řádně a včas hradit splátky úvěru. Načež se dostala do prodlení a žalobkyni tak vedle práva na vrácení finančních prostředků se sjednaným úrokem vznikl rovněž nárok na úhradu sjednané smluvní pokuty. Ze všech těchto důvodů soud podané žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku s příslušenstvím, tj. úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. v zákonné výši od [datum] do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 10. Žalobkyně požadovala na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka], 21 % DPH ve výši [částka] a soudního poplatku ve výši [částka] O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu, nicméně pouze ve výši [částka]. Soud aplikoval sníženou náhradu nákladů řízení za využití § 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť se v daném případě zjevně jedná o tzv. formulářovou žalobu. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jeho předmětem je pak bagatelní peněžité plnění nepřevyšující [částka]. Na tomto základě provedl soud vlastní vyčíslení nákladů žalobkyně, přičemž tyto sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 3. advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.