16 C 331/2022-22 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala u zdejšího soudu vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o bankovních produktech a službách (dále jen„ smlouva“), v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. Na základě smlouvy pak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěrový limit ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaná však překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne [datum] debetní zůstatek ve výši [částka] z běžného účtu na otevřený úvěrový účet. Žalovaná dlužnou částku řádně a včas nesplácela. Ke dni [datum] byla dlužná částka zesplatněna a žalovaná byla týž den vyzvána dopisem k uhrazení částky ve výši [částka]. Dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná dopisem ze dne [datum] informována. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaná uhradila dne [datum] částku ve výši [částka], která byla započtena na úhradu úroku. Žalobkyně v rámci žaloby požadovala částku [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] (dále jen„ dlužná jistina“) a zbývající části poplatků a smluvní pokuty ve výši [částka]; dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], který byl odvozen z částky [částka] při sazbě 8,25 % ročně, a to ode dne [datum] do [datum]; dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka], který byl odvozen z dlužné jistiny při sazbě 29 % ročně, a to ode dne [datum] do [datum]; dále úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná ničeho dalšího žalobkyni neuhradila. Žalobkyně proto zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, i ta se však dle tvrzení žalobkyně minula účinkem, když žalovaná i přesto na svůj dluh ničeho dalšího nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. Na základě smlouvy pak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěrový limit ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu (důkaz: smlouva o bankovních produktech a službách, všeobecné obchodní podmínky, všeobecné produktové podmínky, dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne: [datum], základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, sazebník poplatků). Po splatnosti uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, v rámci níž byla pohledávka žalované postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná dopisem ze dne [datum] informována (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek, výňatek ze seznamu postoupených pohledávek, dohoda o úplatě, potvrzení o úplatě, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Jelikož žalovaná dlužnou částku řádně a včas nesplácela. Ke dni [datum] byla dlužná částka zesplatněna a žalovaná byla dopisem ze dne [datum] vyzvána k uhrazení částky ve výši [částka]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes zaslanou předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum], v níž ji žalobkyně vyzvala k zaplacení dlužné jistiny včetně kapitalizovaného příslušenství v úhrnné výši [částka] nejpozději do [datum] (důkaz: výzva k plnění, podací lístek). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru, tj. ke dni [datum]. 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Zatímco právní předchůdkyně žalobkyně veškeré své smluvní i zákonné povinnosti splnila, žalovaná porušila svou závazkovou povinnost tím, že poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela. Sazbu úroku z úvěru si strany smlouvy smluvně sjednaly. Právní předchůdkyně žalobkyně se nicméně nerozhodla uplatnit svou pohledávku před soudem sama a namísto toho tuto v souladu s § 1879 o. z. postoupila žalobkyni. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaná v řízení proti žalobkyni provedenému výpočtu ničeho nenamítala, na svou obranu neuvedla nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnila. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni částku ve výši [částka] spolu s požadovaným smluvním úrokem z žalované částky a se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., oba ode dne [datum] do zaplacení. Soud rovněž přiznal žalobkyni kapitalizovaný smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne [datum], tj. ode dne následujícího po zesplatnění pohledávky, do [datum]. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 11. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval. Ohledně aplikace § 14b advokátního tarifu soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS.