16 C 41/2022-20 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy ke službě [anonymizováno] účet. Tvrdil, že účastníci tuto smlouvu uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku za užití unikátního SMS kódu a že žalovaný využil též službu [anonymizováno] karta. Služby žalobce spočívají v tom, že zákazníkům vybraných e-shopů poskytuje možnost zaplatit za dodané zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Žalobce má s těmito vybranými e-shopy uzavřenu rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které může po zákaznících požadovat úhradu kupní ceny. Smlouvu o předfinancování zboží lze uzavřít prostřednictvím elektronické komunikace na internetových stránkách e-shopů. Na základě smlouvy se žalobce zavazuje uhradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí, zavazuje zaplatit žalobci kupní cenu. Zákazník má dále za poplatek možnost využít službu odložení splatnosti úhrady vyúčtování, kdy výše poplatku se odvíjí od výše odložené částky. Žalovaný využil výše uvedených služeb žalobce v úhrnné výši [částka]. K této částce žalobce připočetl dlužné poplatky z prodlení ve výši [částka] vypočtené dle obchodních podmínek žalobce. Žalobce tak po žalovaném požadoval zaplatit částku ve výši [částka] s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaný za období od [datum] do [datum] objednal zboží nebo služby v celkové hodnotě [částka]. Na těchto vyúčtováních přitom žalovaný zaplatil toliko [částka]. Platby za tyto objednávky probíhaly prostřednictvím tzv. Twisto účtu otevřeného žalobcem ve prospěch žalovaného. Prostřednictvím tohoto účtu vzniklo žalovanému oprávnění realizovat platby do stanoveného finančního limitu a povinnost hradit žalobci řádně a včas vyúčtování poskytnuté služby. Pro případ prodlení s úhradou vyúčtování se žalovaný zavázal zaplatit žalobci účelně vynaložené náklady a smluvní pokutu. Z všeobecných obchodních podmínek žalobce vyplývá, že při využití služby odklad splatnosti bude žalovanému účtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši [částka] za každých prvních dvacet [částka] o 1 měsíc při platbě min. 10 % z celkové jistiny. Poplatek z prodlení (fakticky smluvní pokuta) pak činí dle délky prodlení maximálně [částka] + 10 % z celkového vyúčtování. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného k úhradě pohledávky, kterou za ním evidoval a kterou vyčíslil na [částka], a to ve lhůtě 7 dnů od datace této výzvy, přičemž tuto výzvu odeslal žalovanému dne [datum]. 5. Soud věc posoudil podle § [číslo] odst. 2, § 1970 a § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), načež dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Soud vzal za zjištěné, že účastníci uzavřeli typově nepojmenovanou smlouvu ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o. z. označenou jako smlouva ke službě [anonymizováno] účet, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobce. Žalovaný tuto smlouvu porušil tím, že včas neuhradil poskytování služeb dle vyúčtování období od září [rok] do června [rok] v celkové výši [částka], ač byl žalobcem upomínán. Jelikož žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, vzniklo žalobci dle obchodních podmínek právo požadovat poplatek z prodlení ve výši [částka], který je fakticky smluvní pokutou ve smyslu ust. § 2048 o. z. Žalovaný přitom vůči tomuto nároku ničeho nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoliv zpochybnil. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud žalobci přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. z dlužné jistiny, tj. z částky [částka], za období ode dne [datum] (tj. ode dne následujícího po datu splatnosti vyúčtování za červen 2021) do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšnému žalobci v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu. Náklady žalobce sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobce činily [částka]. K takto vypočtené částce nákladů řízení soud dodává, že nesdílel názor žalobce, podle níž by se v této věci nejednalo o tzv. formulářovou žalobu, neboť se naopak jedná o žalobu na ustáleném vzoru užívaném ve skutkově i právně obdobných věcech. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.