16 C 5/2022-16 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného na základě smlouvy ze dne [datum] [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Žalobkyně uvedla, že pojištění zaniklo v souladu s § 12 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), dne [datum]. Přestože žalobkyně žalovanému v souladu se zákonem zaslala upomínku k úhradě dlužného pojistného s upozorněním na možnost zániku pojištění, žalovaný ničeho neuhradil. Za období od [datum] do [datum] pak výše dlužného pojistného a nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného činila celkem [částka] (z toho [částka] představovaly poplatky za vyhotovení a zaslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění). Kromě toho žalobkyně požadovala také kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši za období od [datum] do [datum], tj. do dne podání žaloby, ve výši [částka]. Protože žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní upomínky, domáhala se žalobkyně svého nároku soudní cestou. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] v níž sjednali pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný. Roční pojistné dle smlouvy činilo celkem [částka], přičemž splatné bylo půlročně. První pojistné bylo sjednáno ve výši [částka] a bylo splatné v první den příslušného pojistného období. V upomínce ze dne [datum] pak byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného pojistného a současně upozorněn na to, že pojistná smlouva zanikne, nebude-li dlužná částka uhrazena do dne [datum]. Žalovaný byl dopisem ze dne [datum] informován o zániku pojištění z důvodu nezaplacení pojistného a dodatečně vyzván k zaplacení dlužného pojistného a poplatku ve výši [částka] za náklady spojené s vyhotovením a odesláním upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění, který byl vyměřen dle sazebníku nákladů žalobkyně, účinného od 1. 6. 2019. Pokusem o smír ze dne [datum] byl pak žalovaný opětovně vyzván k zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka]. K úhradě částky ve výši [částka] byl žalovaný vyzván též předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 5. Soud věc posoudil podle § 1970 a § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle § 1 odst. 3, § 12 a § 13 zákona o pojištění odpovědnosti, načež dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Soud vzal za zjištěné, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, na jejímž základě sjednali pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, za což se žalovaný zavázal platit pojistné. Dále bylo zjištěno, že žalovanému vznikl v důsledku zániku pojištění odpovědnosti, k němuž došlo z důvodu neplacení pojistného, dluh odpovídající částce ve výši [částka]. Tato dlužná částka v sobě zahrnuje vedle dlužného pojistného za období od [datum] do [datum] též poplatek ve výši [částka] dle sazebníku žalobkyně. Žalovaný přitom vůči tomuto nároku ničeho nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoliv zpochybnil. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení z částky [částka] v sazbě stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období ode dne [datum] (den následující po zániku pojištění) do [datum] (den podání žaloby) kapitalizovaný částkou [částka] tak, jak žalobkyně požadovala. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. K takto vypočtené částce nákladů řízení soud dodává, že nesdílel názor žalobkyně, podle níž by se v této věci nejednalo o tzv. formulářovou žalobu, neboť se naopak jedná o žalobu na ustáleném vzoru užívaném ve skutkově i právně obdobných věcech. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.