16 C 73/2022-36 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastnicemi byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací (dále jen„ smlouva“). Na základě této smlouvy žalobkyně poskytovala žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu, a to až do ukončení této smlouvy dne [datum]. Podle čl. 4 zvláštních podmínek pro službu kombinované televize DIGI TV měla žalovaná povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení: 4 kusy [anonymizována tři slova] sériových čísel [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] a 4 kusy přístupových karet [číslo]. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, v důsledku čehož vznikl žalobkyni dle smlouvy nárok na zaplacení smluvních pokut ve výši [částka] za každé nevrácené set-top boxy a [částka] za každou nevrácenou přístupovou kartu. Žalobkyně žalovanou k zaplacení smluvních pokut prostřednictvím svého zástupce vyzvala, avšak žalovaná na tuto výzvu nikterak nereagovala a ničeho žalobkyni neuhradila. 2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalobkyně s žalovanou uzavřely dne [datum] smlouvu [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované televizní vysílání prostřednictvím satelitu a pronajmout žalované na dobu trvání smlouvy čtyři technická zařízení [anonymizováno] box/CA [anonymizováno] a čtyři přístupové karty Podle čl. 4 zvláštních podmínek pro službu kombinované televize [anonymizována dvě slova] měla žalovaná po ukončení smlouvy povinnost vrátit žalobkyni do 10 dnů pronajatá zařízení pod sankcí smluvní pokuty ve výši [částka] za každé nevrácené zařízení set-top box a [částka] za každou nevrácenou přístupovou kartu (důkaz: smlouva ze dne [datum], zvláštní podmínky pro službu kombinované televize DIGI TV). Žalovaná dne [datum] převzala čtyři technická zařízení [anonymizováno] box a čtyři přístupové karty opatřené identifikačními čísly (důkaz: formulář o provedení spolu s formulářem o převzetí). Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce dne [datum] vyzvala žalovanou k vrácení technických zařízení a úhradě smluvních pokut v celkové výši [částka] před podáním žaloby (důkaz: výzva k úhradě ze dne [datum] společně s podacím archem). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud následně posoudil podle zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 6. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Podle § 2048 věty prvé o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 9. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 10. Na základě shora uvedeného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Soud vzal za zjištěné, že účastnice uzavřely smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytovala žalované televizní vysílání prostřednictvím satelitu a pronajala jí k tomuto nezbytná technická zařízení ve smyslu § 2201 o. z. Po ukončení smlouvy žalovaná žalobkyni v rozporu se smluvními ujednáními pronajatá technická zařízení ve stanovené lhůtě nevrátila. Jelikož žalovaná tímto porušila svou povinnost vyplývající ze smlouvy, uplatnila vůči ní žalobkyně v souladu s § 2048 o. z. nárok na zaplacení sjednaných smluvních pokut ve výši [částka] za každý nevrácený set-top box a ve výši [částka] za každou nevrácenou přístupovou kartu. Žalovaná žalobkyni dlužnou částku v souhrnné výši [částka] ani přes výzvu zástupce žalobkyně nezaplatila. Žalovaná přitom vůči nároku žalobkyně ničeho nenamítala a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoliv zpochybnila. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal i úrok z prodlení z částky [částka] za období ode dne [datum], tj. ode dne následujícího po dni splatnosti stanoveném v předžalobní výzvě, do zaplacení ve výši stanovené podle § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř, přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 11. Na náhradě nákladů řízení požadovala žalobkyně částku ve výši [částka] sestávající z odměny advokáta ve výši [částka] za 2 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé) dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a 1 úkon právní služby ve výši [částka] (sepis jednoduché výzvy k plnění) dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu ve spojení s § 7 bodem 4. advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka], 21 % DPH ve výši [částka] a soudního poplatku ve výši [částka] O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu, nicméně pouze ve výši [částka]. Soud aplikoval sníženou náhradu nákladů řízení za využití ust. § 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť se v daném případě zjevně jedná o tzv. formulářovou žalobu. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jeho předmětem je pak peněžité plnění nepřevyšující [částka]. Na tomto základě provedl soud vlastní vyčíslení nákladů žalobkyně, přičemž tyto sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzvy k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 2. advokátního tarifu) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.