18 C 104/2022-25 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 248 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum]. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši 8 000 Kč a nesplacenou smluvní pokutou, vzniklou v důsledku porušení povinnosti splatit sjednanou částku řádně a včas ve výši 1 248 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný nesplacený úrok a neuhrazené náklady spojené s upomínáním ve výši 1 990 Kč, dále zákonný úrok z prodlení, který za období od [datum] do [datum] činí 282,08 Kč a zákonný úrok z prodlení od [datum]. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky upomínán, avšak neuhradil ničeho. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o tvrzení a důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně vzala svou žalobu podáním ze dne [datum] částečně zpět, v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 990 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 248 Kč. Zároveň žalobkyně uvedla, že důkazy o posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Výrokem I. tohoto rozsudku soud rozhodl o návrhu žalobkyně, kterým ještě před zahájením řízení vzala svou žalobu zpět co do částky 1 248 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 1 990 Kč. V souladu s § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. proto řízení v tomto rozsahu zastavil. 6. Ve zbývající části žalobního návrhu pak soud na základě předložených listinných důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 8 000 Kč, a to na základě listiny, označené jako smlouva o úvěru ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla následně smlouvou ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován a zároveň byl vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky jak žalobkyní či její právní předchůdkyní, tak zástupcem žalobkyně. 7. Zbývající část žalobního návrhu pak soud s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru a datum poskytnutí částky ve výši 6 000 Kč posoudil podle § 588, § 1879 a § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle § 2 odst. 1, § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). 8. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní v žalobě je pouze částečně důvodný. Žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru), přičemž se jedná o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Žalobkyně sama na výzvu soudu sdělila, že důkazy prokazujícími řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje a v návaznosti na to vzala žalobu částečně zpět. Soud proto uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla uzavřena platně, respektive je neplatná. V řízení ale bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční plnění ve výši 8 000 Kč a o tuto částku se proto žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 o.z.). Je proto povinen tuto částku žalobkyni, na kterou byla pohledávka platně postoupena, vrátit, přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný, byť jen částečně, plnil. Žalobkyni vznikl dle § 1970 o.z. rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které soud shledal účelně vynaložené. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že úspěšnější žalobkyni přiznal právo na náhradu 47,32 % nákladů řízení. Žalobkyně byla úspěšná ze 73,66 %, jelikož jí soud přiznal jistinu ve výši 8 000 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 282,08 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši od [datum], který ke dni vyhlášení rozsudku činí 555,12 Kč, tj. celkem částku 9 054,20 Kč. Neúspěšná byla žalobkyně co do částky, pro kterou bylo řízení v důsledku jejího chování zastaveno, tj. co do částky 3 238 Kč, tj. v rozsahu 26,34 % předmětu řízení. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Za podání návrhu na částečné zastavení řízení soud náhradu nákladů žalobkyni nepřiznal, jelikož se nejedná o účelně vynaložené náklady, ale pouze o následek důkazní nouze žalobkyně. Dále pak žalobkyni náleží daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek, vyjma soudního poplatku. Žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 704,59 Kč, tj. 47,32 % z částky 1 489 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).