18 C 151/2022-46 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 66 663,27 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] s úvěrovým rámcem 80 000 Kč. Žalovaný se touto smlouvou zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že první splátka je splatná k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Žalovaný čerpal částku celkem 70 000 Kč, splatil však pouze 23 200 Kč. Ke dni [datum] proto žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení celého úvěru. Žalobkyně požaduje po žalovaném částku ve výši 66 663,27 Kč, sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši 64 863,27 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč, smluvních pokut ve výši 1 500 Kč a dále příslušenství, které představuje kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši 7 756,17 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 64 863,27 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni sepsání žaloby ve výši 1 195,38 Kč a úrok z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně z částky 66 663,27 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes opakované výzvy. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, byla tato prověřena žalobkyní na základě údajů poskytnutých žalovaným. Žalobkyně zjistila jeho kreditní skóre, kdy byla posouzena jeho příjmová i výdajová stránka a byl využit statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazku ze strany klienta. Byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech. Žalobkyně také konstatovala, že žalovaný úvěr v období od dubna 2020 až do června 2021 řádně splácel, z čehož je zjevné, že při uzavření smlouvy byl nepochybně schopen úvěr splácet. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání se bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo doručení vykázáno. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). 3. Z listiny označené jako flexibilní půjčka – revolvingový úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva. Jejím předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr do výše 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných splátkách v minimální výši 2,05 % z úvěrového rámce, tj. 1 640 Kč měsíčně. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 18,88 %. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je svobodný, má středoškolské vzdělání, bydlí v podnájmu, je zaměstnán s výší čistého měsíčního příjmu 22 000 Kč a nemá děti. Žalovaný požádal o vyčerpání částky 70 000 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet. 4. Z úvěrových podmínek revolvingového úvěru účinných ke dni [datum] soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran. Pod bodem 6. 1 je upravena možnost žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení s placením splátek. Bod 7.1 pak upravuje sankce spojené s nedodržením smlouvy včetně smluvní pokuty. 5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vztahujícímu se ke smlouvě o úvěru [číslo] kdy klientem byl žalovaný, soud zjistil, jakým způsobem žalovaný úvěr čerpal a jakým způsobem jej splácel. Dne [datum] byla na bankovní účet žalovaného zaslána částka 70 000 Kč. Žalovaný uhradil 14 splátek ve výši 1 640 Kč a dále částky ve výši 160 Kč a 80 Kč, celkem tedy 23 200 Kč. 6. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného v důsledku prodlení s hrazením závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy [číslo] ke splacení celého úvěru ve výši 71 399,54 Kč, a to do 14 dnů od data sepsání této výzvy. Z poštovního podacího archu pak soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně odeslala žalovanému písemnost. 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do 7 dnů s tím, že je možné dohodnout se na jeho úhradě ve splátkách. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dne [datum] byla žalovanému odeslána písemnost. 8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 9. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření dohody označené jako smlouva o revolvingovém úvěru. Žalobkyně se touto dohodou zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše 80 000 Kč, žalovaný se zavázal je splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 18,88 % ročně. Žalovaný dne [datum] čerpal částku 70 000 Kč, žalobkyni následně uhradil celkem 23 200 Kč. Úvěr byl žalobkyní zesplatněn dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván jak žalobkyní, tak jejím právním zástupcem. 10. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek [anonymizováno] dvora ze dne [datum] C - [číslo]). 16. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že osobu žalobce lustrovala v registrech a provedla zjištění kreditního skóre žalovaného na základě jím poskytnutých informací a s využitím statistického modelu. Při všech uvedených prověřování však žalobkyně vycházela pouze z údajů, které jí žalovaný sám uvedl při uzavření smlouvy. Žalobkyně žádným způsobem neověřovala výši výdajů ani příjmů žalovaného. Pro vytvoření ucelené představy o úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení přitom není možné se spokojit s pouhými tvrzeními žalovaného. Naopak je třeba skutečnosti uváděné žalovaným ověřit, požadovat po žalovaném např. výpis z účtu, nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, výplatní pásky, potvrzení o příjmu apod. Pouhé formální vyplnění předpřipravených kolonek v rámci smlouvy o úvěru, které se navíc věnuje pouze výši příjmů a osobním poměrům, bez uvedení jakékoliv částky vztahující se k měsíčním výdajům žalovaného či jeho jiným závazkům, je zcela nedostačující. Nic na tom nemění ani skutečnost, že žalovaný z počátku úvěr řádně splácel. [příjmení] tento fakt nezbavuje žalobkyni jako poskytovatele úvěru povinnosti stanovené zákonem, naopak žalobkyně sama se v takovém případě při nesplacení úvěru řádně a včas v plné