18 C 89/2022-28 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Na základě této smlouvy mu byla dne [datum] poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr zaplatit do [datum] včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 000 Kč, což však ani z části neučinil. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani přes upomínky. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně požadovala vedle jistiny i úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti dle smlouvy, tj. od [datum]. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil. 4. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] zápůjčku ve výši 10 000 Kč s tím, že má být splacena do [datum] včetně poplatek za zápůjčku ve výši 2 000 Kč Smlouva obsahuje podpis na straně zapůjčitele, nikoliv však vydlužitele. Součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, obsahující úpravu práv a povinností smluvních stran. 5. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 10 000 Kč pod variabilním symbolem odpovídajícím rodnému číslu vydlužitele dle smlouvy o zápůjčce, tj. [číslo]. 6. [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný, tj. [celé jméno žalovaného], [rodné číslo]. Z výpisu z tohoto účtu za období od [datum] do [datum] pak soud zjistil, že dne [datum] byla na tento účet připsána částka 10 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek a předávací protokol soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 8. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 16 116,38 Kč a nákladů právního zastoupení do tří dnů. 9. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne [datum] byla žalovanému zasílána písemnost. 10. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru (zápůjčce), na základě které mu byla dne [datum] poskytnuta bezhotovostním převodem částka 10 000 Kč. Jako úvěrovaná osoba byl smlouvou označený [celé jméno žalovaného], rč. [číslo] Smlouva, jak byla předložena žalobkyní, však obsahovala pouze podpis zapůjčitele, tj. zástupce právní předchůdkyně žalobkyně. Podpis vydlužitele chyběl. Z výpisu z účtu soud zjistil, že dne [datum] bylo na účet žalovaného poukázáno 10 000 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum], o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum] a zároveň vyzván k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 3 dnů. Výzva byla žalovanému odeslána týž den. 11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Na základě provedeného dokazování a následně zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným tak, jak tvrdila žalobkyně, nebyla platně uzavřena. Uzavření smlouvy vyžaduje projev vůle obou stran, v daném případě zapůjčitele a vydlužitele. Smlouva předložená žalobkyní však podpis vydlužitele, tj. žalovaného neobsahovala. Žalobkyně v žalobě uvedla, že smlouva měla být uzavřena prostřednictvím webových stránek s tím, že žalovaný se na této stránce nejprve zaregistroval a následně odsouhlasil znění smlouvy. Žádné důkazy prokazující tato tvrzení však žalobkyně soudu nepředložila. Zároveň osoba žalovaného se rodným číslem neshoduje s osobou označenou v předmětné smlouvě jako vydlužitel. Naopak pod rodným číslem označeným ve smlouvě je v centrální evidenci obyvatel zapsána osoba úplně jiného jména i příjmení. Z titulu smlouvy o úvěru proto soud nároku žalobkyně nevyhověl. Žalobě pak nelze vyhovět ani co do požadovaného příslušenství představujícího zákonný úrok z prodlení od data splatnosti určeného právě smlouvou o úvěru (výrok II. rozsudku). 16. Navíc i v případě, že by smlouva o spotřebitelském úvěru byla s žalovaným uzavřena (ať již v listinné či ústní podobě), nebylo v řízení prokázáno ani to, že právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného, neboť žalobkyně netvrdila a nedoložila, že by zjišťovala a posuzovala příjmy a výdaje žalovaného a hodnotila jeho finanční možnosti. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek [anonymizováno] dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). Naopak sama uvedla, že pokud soud neuzná nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje jeho posouzení jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. 17. V řízení bylo prokázáno, a to jak výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, tak potvrzením banky a výpisem z účtu žalovaného, že dne [datum] byla žalovanému přenechána právní předchůdkyní žalobkyně částka 10 000 Kč. Žalovaný se tak na její úkor o tuto částku bezdůvodně obohatila (§ 2991 o. z.) a je povinen ji vrátit žalobkyni, které byla pohledávka platně postoupena. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobkyně prokázala, že žalovaný byl vyzván k vrácení přenechaných peněz až dopisem odeslaným dne [datum]. Dle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Výzva byla tedy žalovanému doručena dne [datum]. Třídenní lhůta k plnění určená ve výzvě pak uplynula dne [datum], od [datum] je tedy žalovaný v prodlení a v tomto rozsahu mu proto soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v souladu s § 1970 o.z. v zákonné výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 18. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení, který ke dni vyhlášení rozsudku činí 586,84 Kč. Žalovaný měl úspěch co do částky, pro kterou byla žaloba zamítnuta, tj. 2 000 Kč a příslušenství, které činí 827,49 Kč. Žalobkyně měla tedy úspěch ve věci co do 78,92 %, žalovaný pak co do 21,08 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 57,84 % Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek, vyjma soudního poplatku.