22 C 38/2022-25 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem vozidel [registrační značka] a [registrační značka], která neměla v rozhodné době sjednána pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalovaná částka představuje příspěvek za 107 dnů bez pojištění prvého z těchto vozidel, dále příspěvek za 73 dní bez pojištění druhého z těchto vozidel a poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dvakrát [částka]. Žalovaný svůj dluh navzdory opakovaným výzvám neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně totiž s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě a žalovaný na příslušnou výzvu soudu nereagoval, pročež měl soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že i souhlas žalovaného s tímto postupem byl dán. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož byl žalovaný od [datum] vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž k tomu vozidlu nebylo v období od [datum] do [datum] sjednáno povinné ručení (viz údaje o vozidle a o (ne) pojištění uvedené ve výzvě k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období ze dne [datum], č. případu [číslo]). Žalovaný byl také od [datum] vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] s objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, přičemž k tomu vozidlu nebylo v období od [datum] do [datum] sjednáno povinné ručení (viz údaje o vozidle a o (ne) pojištění uvedené ve výzvě k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období ze dne [datum], č. případu [číslo]). Žalobkyně proto žalovaného vyzvala dopisem ze dne [datum] k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných k vozidlu [registrační značka] ve stanovené lhůtě 30 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činila [částka], tzn. za 107 dnů bez pojištění celkem [částka], k čemuž účtovala dále též náklady ve výši [částka] (viz výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období ze dne [datum], č. případu [číslo]) a dopisem ze dne [datum] k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných k vozidlu [registrační značka] ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činila [částka], tj. za 73 dnů bez pojištění celkem [částka], k čemuž účtovala dále též náklady ve výši [částka] (viz výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období ze dne [datum], č. případu [číslo]). Žalobkyně žalovaného následně upomenula k úhradě dlužných částek dopisy ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] (viz upomínka o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) a prostřednictvím své zástupkyně mu zaslala též předžalobní výzvy, ve kterých jej vyzvala k úhradě nedoplatků společně s náhradou nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a zákonným úrokem z prodlení (viz předžalobní upomínka ze dne [datum]) a které mu zaslala na adresu jeho trvalého pobytu (viz podací archy). 5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle § 4 odst. 1 až 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 7. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru 1 000 cm3 do 1 350 cm3 ve výši [částka] a pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 ve výši [částka]. 8. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí [částka]. 9. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl v rozhodných obdobích evidován jako vlastník a provozovatel osobních automobilů, k nimž nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení), přestože vozidla byla evidována jako provozovaná. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni v souladu se shora citovanými ustanoveními zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nárok na úhradu zákonného příspěvku nepojištěných v zákonem stanovené výši za období, kdy vozidla nebyla předmětem zákonného pojištění. Žalovaný však z tohoto titulu žalobkyni ničeho neuhradil ani na základě písemné výzvy a následných upomínek a nadále žalobkyni dluží částku celkovou částku ve výši [částka], sestávající z neuhrazených příspěvků ve výši [částka] a [částka], vypočtených podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vyhlášky č. 205/1999 Sb. jako součin dnů bez pojištění (u prvého vozidla 107 dnů, u druhého vozidla 73 dnů) a příslušné denní sazby ([částka] u prvého vozidla, [částka] u druhého vozidla), a dále z nákladů, jež žalobkyni vznikly v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (tj. v souvislosti se zaslanou výzvou a upomínkami), ve výši dvakrát [částka] podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, s tím, že žalobkyni přiznal též úrok z prodlení v zákonné výši za období po marném uplynutí lhůt k zaplacení dlužných částek určených ve výzvách k úhradě ze dne [datum] a ze dne [datum]. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 11. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal ve II. výroku tohoto rozsudku právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno