34 C 29/2018-270 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky [částka], přestavující bezdůvodné obohacení za bezplatné užívání fyzických komponent (materiální části dodávky) ve výši [částka] a za využívání nehmotné části dodávky žalobkyně chráněné autorským právem (software, projektová dokumentace, výkresy) ve výši [částka], a to v období od [datum] do [datum]). Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] uzavřela smlouvu o dílo se společností [právnická osoba], na základě které se zavázala dodat mj. elektrickou a řídící část fotovoltaické elektrárny [část obce] a společnost [právnická osoba] se zavázala za tuto dodávku zaplatit sjednanou úhradu. Současně v rámci čl. VIII. odst. 1 této smlouvy byla sjednána výhrada vlastnictví k dodávce realizované žalobkyní do doby uhrazení faktur vystavených za realizaci této dodávky. Společnost [právnická osoba] přitom v dané době i později jednala prostřednictvím svých jednatelů [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno], kteří byli v letech 2010 a 2011 rovněž jednateli žalované. Společnost [právnická osoba] žalobkyni ke dni podání této žaloby ([datum]) za realizaci předmětné dodávky sjednanou cenu díla neuhradila, o její zaplacení je veden spor u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] (příslušné faktury byly uhrazeny k [datum]). Dále uvedla, že fakturace navazovala bezprostředně na dodávky komponentů, společnost [právnická osoba] tudíž tyto komponenty následně nezpracovala v dobré víře, neboť jí bylo známo, že jí věc nepatří. Protože jmenovaná společnost úmyslně zmařila smluvní závazek k výhradě vlastnictví žalobkyně, nemohla být v dobré víře, že jí patří fotovoltaická elektrárna, ani se nemohla stát jejím oprávněným držitelem. V této souvislosti žalobkyně poukázala na ustanovení § 135b odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále také jen jako „o.z.“) s tím, že soud by měl určit, kdo je vlastníkem nové věci, tj. fotovoltaické elektrárny [část obce], do níž byly komponenty dodané žalobkyní zapracovány. Protože společnost [právnická osoba] zpracovala vědomě věci žalobkyně, aniž by k nim nabyla vlastnického práva, mohla se stát vlastníkem až v momentě, kdy cenu těchto věcí zcela zaplatila, nebo až dle § 135b odst. 2 o.z. o vlastnictví rozhodne soud. S ohledem na osobní propojení žalované se společností [právnická osoba] pak žalované zjevně bylo známo, že řádným vlastníkem fotovoltaické elektrárny [část obce] být nemůže. Žalobkyně je současně přesvědčena, že žalovaná nemůže být ani řádným držitelem této věci a za dané situace je povinna žalobkyni vydat plody a užitky, které jí z držby a užívání věci plynou, a to po celou dobu, kdy nejsou závazky společnosti [právnická osoba] vůči žalobkyni plně uhrazeny. 2. Předmětnou dodávku žalobkyně rozdělila do čtyř samostatných částí, a to na dodávku elektroprojekce, elektrotechnických rozvaděčů (v přibližné hodnotě [částka]), software pro řízení elektrárny a služby spojené s výstavbou elektrárny. U elektroprojekce a elektrorozvaděčů došlo k zapracování ze strany společnosti [právnická osoba] Software byl nainstalován do řídícího počítače fotovoltaické elektrárny a na webové servery, po nainstalování byl program předán společnosti [právnická osoba] jako součást řídícího počítače. Konkrétně se pak mělo jednat o 83 ks elektroniky trackerů včetně rozvaděče, 83 ks zigbee komunikačních modulů, 3 ks solárních čidel, 3 ks větrných čidel, 1 ks meteostanice, 4 ks teplotních čidel, 1 ks software pro řízení elektrárny, 1 ks velký rozvaděč, 138 ks velký rozvaděč, 138 ks rozvaděč RDC, 138 ks svorkových krabic, 1 ks RACK PC, 1 ks regulátor výkonu a 1 ks regulátor účiníku. Služby spojené s výstavbou představovaly jednání se subdodavateli, koordinaci prací, technický dozor a přebírací řízení. V daném případě tak nedošlo k zapracování hmotných věcí, jednalo se ale o služby, které byly při výstavbě nezbytné. Součástí smlouvy o dílo je pak položkový rozpočet, podle nějž hodnota dodávaného zboží pro fotovoltaickou elektrárnu [část obce], která se nachází v majetku žalované, činila částku [částka]. Předání předmětného díla včetně všech jeho součástí je stvrzeno předávacím protokolem. V této souvislosti žalobkyně dále odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], podle nichž žalobkyně zcela splnila své závazky z předmětné platně uzavřené smlouvy o dílo. Zdůraznila, že žalobkyní dodané věci se staly součástí elektrárny a jejich případným následným odstraněním ze strany žalované by se podstatným způsobem změnila její hodnota a funkce nebo podstata a žalovaná by musela dle energetického zákona tuto skutečnost nahlásit Energetickému regulačnímu úřadu. Dále měla za to, že pro dané řízení je irelevantní, jaké konkrétní součástky byly ze strany žalobkyně na fotovoltaickou elektrárnu [část obce] dodány, neboť pro uplatněný nárok je podstatný pouze poměr hodnoty dodávky žalobkyně k hodnotě celé dodané fotovoltaické elektrárny. Pro určení případného podílu na výnosech z nově vzniklé věci je tak rozhodující podíl ceny sjednané za dodávku dodanou žalobkyní k celkové ceně dodané fotovoltaické elektrárny, jež vyplývá ze smlouvy o dílo uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba] jakožto generálním dodavatelem. [příjmení] žalobkyně je menšinového charakteru, přibližně 4% z celkového objemu fotovoltaické elektrárny, tudíž je zřejmé, že vlastníkem nově vzniklé věci je žalovaná. Pasivní legitimaci žalované zakládá výhradní provozování a čerpání plodů a užitků z celé fotovoltaické elektrárny [část obce] jako věci vzniklé zpracováním majetku žalobkyně. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení v podobě vydání plodů za provozování neoprávněně držené a užívané fotovoltaické elektrárny [část obce] včetně subdodávky žalobkyně ve lhůtě do [datum]. Žalovaná na výzvu nereagovala. 3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Poukázala na skutečnost, že s žalobkyní nebyla v žádném smluvním vztahu, přičemž subdodavatelská smlouva o dílo uzavřená mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] i nadále trvá. Namítla proto nedostatek pasivní věcné legitimace. Skutečnost, že probíhá spor o zaplacení mezi dvěma odlišnými subjekty, pak automaticky nemůže znamenat nedostatek řádné držby. Uvedla dále, že skutková tvrzení žalobkyně ohledně smlouvy o dílo jsou zcela nedostatečná, neboť v nich není uvedeno, co bylo faktickým předmětem dodávky, resp. žalobkyně řádně nespecifikovala jednotlivé fyzické komponenty. Ačkoliv žalobkyně tvrdí, že řídící a elektrickou část nezapracovala, je zásadní, že ve smlouvě o dílo nezakázala její zapracování kýmkoliv jiným. Dále je zásadní, že k zapracování elektrické a řídící části došlo na majetku žalované, věc tak byla zhotovována u žalované. Žalobkyně nikdy proti zapracování řídící a elektrické jednotky nebrojila, byť o ní věděla, neboť jejími společníky jsou pánové [příjmení], [příjmení] a [jméno] a společnost [právnická osoba] byla po řadu let včetně roku 2010 zcela dominantním odběratelem žalobkyně. Žalobkyně jednající skrze Ing. [příjmení] pak měla prioritní zájem na dokončení fotovoltaické elektrárny [část obce] do [datum]. Rozhodně tedy nelze říci, že by k zapracování došlo proti vůli žalobkyně nebo bez jejího vědomí. Dle žalované žalobkyně věci do fotovoltaické elektrárny zapracovala dobrovolně a zpracováním fyzických komponent se jejich vlastníkem stal objednatel, tj. společnost [právnická osoba] a následně žalovaná, která za kompletní dodávku fotovoltaické elektrárny na klíč jmenované společnosti zaplatila. Předmětem subdodávky žalobkyně bylo dodání elektrické a řídící části fotovoltaické elektrárny, tedy částí, které byly pro její fungování zcela nezbytné. Zpracováním se tedy tyto věci staly součástí fotovoltaické elektrárny [část obce] jako věci hlavní a přes výhradu vlastnického práva pozbyly statusu samostatné právní věci (v této souvislosti odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu č. j. [číslo jednací] a č.j. [číslo jednací]). Jejich vlastníkem se tak i přes výhradu vlastnického práva stala společnost [právnická osoba], potažmo žalovaná jakožto subjekt vlastnící celou elektrárnu, který jí od společnosti [právnická osoba] získal jako celek. [příjmení] byla od počátku společnost [právnická osoba], potažmo žalovaná, a to včetně všech součástí, tedy i elektrické a řídící součásti fotovoltaické elektrárny [část obce]. Není proto zapotřebí zabývat se dobrou vírou žalované z hlediska nabytí vlastnického práva k elektrické a řídící jednotce části fotovoltaické elektrárny, jelikož obsah subdodavatelské smlouvy mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní nemá vliv na právní postavení objednatele – žalovanou. Vlastnické právo k fotovoltaické elektrárně [část obce] jako celku žalovaná nabyla na základě smlouvy o dílo uzavřené se společností [právnická osoba] Žalobkyně coby původní vlastník tak může mít obligační pohledávku vůči společnosti [pr