34 C 71/2022-52 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodanou elektřinu za období od [datum] do [datum] a vystavila žalovanému fakturu [číslo] na částku [částka] se splatností dne [datum] a fakturu [číslo] na částku [částka] se splatností dne [datum]. Žalovaný z celkové dlužné částky ve výši [částka] neuhradil ničeho. Žalobkyně následně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, žalovaný však na výzvu k úhradě nereagoval a ničeho neuhradil. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil. 4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. 5. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu na dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], a to na základě žádosti žalovaného ze dne [datum]. Za žalovaného jednal a listiny podepsal [jméno] [příjmení], kterého žalovaný zmocnil k zastupování při jednání se žalobkyní ve věci dodávky elektřiny a uzavření smluv souvisejících s dodávkou elektřiny. Žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy (důkaz: žádost o uzavření smlouvy ze dne [datum], smlouva o dodávce elektřiny ze dne [datum], plná moc ze dne [datum]). Žalovaný svou povinnost neplnil, v období od [datum] do [datum] odebral elektřinu, na níž vystavila žalovanému žalobkyně fakturu [číslo] na částku [částka] se splatností dne [datum] a následně konečnou fakturu [číslo] na částku [částka] se splatností dne [datum] (důkaz: faktura [číslo] mimořádná (konečná) faktura za elektřinu [číslo]). Žalovaný dne [datum] požádal o ukončení smlouvy o dodávce elektřiny (důkaz: žádostí o ukončení smlouvy ze dne [datum], čestné prohlášení žalovaného ze dne [datum]). Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky do [datum] (důkaz: výzva ze dne [datum]). 6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále jen„ energetický zákon“) a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). 7. Podle § 50 odst. l energetického zákona platí, že smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny, délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání závazku. 8. Podle § 1970 o.z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená 9. V posuzovaném případě soud vzal za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny na adrese odběrného místa a též že došlo k odběru elektřiny v celkové výši [částka]. Žalobkyně vyúčtovala spotřebu elektřiny žalovanému, ten však z fakturované částky neuhradil ničeho. Soud tedy na základě výše uvedeného posoudil návrh žalobkyně jako důvodný, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. O příslušenství bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o.z., a to ode dne následujícího po splatnosti konečné faktury, kterou žalobkyně žalovanému vystavila na celou dlužnou částku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky