37 C 42/2019-46 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do [datum], po prodloužení splatnosti do [datum], avšak neuhradil dosud ničeho. Pokud jde o posuzování úvěruschopnosti žalovaného, provedla žalobkyně tzv. preskóring, kdy posoudila např. věk žadatele, obec a kraj bydliště, kvalitu a časovou osu žádosti apod., dále si vyžádala potvrzení o příjmech žalovaného formou výplatní pásky vydané zaměstnavatelem. Co se výdajů týká, vycházela žalobkyně z prohlášení žalovaného a ze statistického modelu dle dat [anonymizováno]. Žalobkyně provedla lustraci ve veřejně přístupných registrech. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil bez důvodné a včasné omluvy, ačkoli mu bylo doručení vykázáno. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). 3. Z fotografie občanského průkazu žalovaného, obsahující obě jeho strany, zjistil soud údaje o osobě, ke které se vztahuje, tj. žalovaném [celé jméno žalovaného], narozeném [datum]. 4. Z listiny označené jako předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru soud zjistil, že se vtahují ke spotřebitelskému úvěru ve výši [částka], který bude žalobkyní bezhotovostně poskytnutý klientovi. Klient se zaváže vrátit žalobkyni celkem [částka]. Roční úrok činí 39%. V případě opožděných plateb, budou klientovi účtovány náklady ve výši [částka] za 1. upomínku, [částka] za 2. upomínku a [částka] jako paušální náklady při předání případu inkasní agentuře. 5. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci uzavřeli tuto dohodu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně poplatku za poskytnutí úvěru, a to do 30 dnů. V případě prodlení s plněním, může žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši dle čl. 7 této smlouvy, a rovněž náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši stanovené čl. 7 smlouvy. Čl. 8 smlouvy obsahuje mimo jiné prohlášení žalovaného, že nemá žádné závazky po lhůtě splatnosti, ani vůči němu nebyla vydána žádná soudní rozhodnutí, rozhodčí nálezy či rozhodnutí správního, daňového či jiného orgánu státní správy či samosprávy na plnění, která by mohla být důvodem pro nařízení exekučního řízení, řízení o výkon rozhodnutí nebo řízení dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění, ani nebyly dle jeho vědomí podány žádné návrh na zahájení takového řízení a podle všech jemu známých skutečností zahájení takového řízení nepředpokládá, má dostatečné příjmy na to, aby mohl úvěr splácet. 6. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dlužné částky v celkové výši [částka] do [datum] s tím, že pokud zaplatí do tohoto data, činí výše dluhu [částka]. Z dokladu o odeslání pak soud zjistil, že písemnost byla odeslána žalovanému. 7. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dlužné částky v celkové výši [částka] do [datum]. 8. Z upomínky ze dne [datum] odeslané společností [právnická osoba] na základě plné moci od žalobkyně soud zjistil, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky v celkové výši [částka] do [datum]. 9. Z výpisu z účtu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že na účet žalobkyně byla připsána [částka] od žalovaného. 10. Z výpisu z účtu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že z účtu žalobkyně bylo odesláno na účet žalovaného [částka]. 11. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne [datum] soud zjistil, že k osobě žalovaného nebyly nalezeny žádné exekuční tituly. 12. Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti žadatele soud zjistil, že se vztahuje k osobě žalovaného, obsahuje údaje o příjmech ve výši [částka] měsíčně a výdajích ve výši [částka]. Dále obsahuje údaje k věku žalovaného, jeho bydlišti, velikosti obce, okolnostem podání žádosti, včetně toho, že se jedná o opakovanou žádost. Obsahuje rovněž výpočet životního minima, který v případě žalovaného vychází dle žalobkyně na [částka] za měsíc, z čehož plyne výše volných prostředků [částka] Osoba žalovaného byla ověřena v registrech, a to centrální evidenci obyvatel, ISIR, registru úvěrů INTRUM a registru kradených dokladů MV ČR. Jako celkový výsledek je uvedeno: vyhovuje. 13. Z listiny předložené žalobkyní, obsahující rozpis účelně vynaložených nákladů na upomínky, soud zjistil, jakými položkami jsou tvořené požadované náklady na 1. upomínku ve výši [částka], 2. upomínku ve výši [částka] a náklady inkasa ve výši [částka]. 14. Z výplatních lístků zaměstnance – žalovaného za měsíce duben, květen a červen 2018 soud zjistil výši mzdy žalovaného. 15. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu: 16. Dne [datum] došlo mezi žalovaným a žalobkyní k uzavření dohody označené jako smlouva o úvěru. V této dohodě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu se sjednaným poplatkem do 30 dnů. Žalobkyně svůj závazek splnila a žalovanému na účet připsala částku [částka]. Žalovaný však ani přes výzvy žalobkyně a jí zmocněné společnosti, neuhradil ničeho. 17. Žalobkyně v rámci poskytnutí úvěru žalovanému zkoumala jeho úvěruschopnost, a to v následujícím rozsahu. Žalobkyně hodnotila osobu žalovaného, s ohledem na jeho věk, bydliště, kvalitu a časovou osu žádosti apod., provedla lustraci žalovaného v centrální evidenci exekucí s negativním výsledkem. Žalobkyně si vyžádala od žalovaného doložení příjmů od zaměstnavatele za měsíce duben, květen a červen 2018 s výší čistého příjmu okolo [částka] měsíčně. Žalobkyně žádným způsobem neověřila ani si nevyžádala od žalovaného údaje k jeho měsíčním výdajům, respektive v rámci posouzení úvěruschopnosti počítá s hodnotou výdajů ve výši [částka] s tím, že vypočetla s ohledem na osobní poměry žalovaného jeho životní minimum ve výši [částka] a s tím počítala při výpočtu volných prostředků, které poté vyčíslila na [částka]. 18. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť tuto dohodu uzavíral právní předchůdce žalobce jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel. 19. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 21. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 22. Podle § 580 o. z. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 23. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Žalobkyně soudu doložila, že osoba žalovaného byla lustrována, byla ověřena jeho totožnost a zjištěny příjmy žalovaného od zaměstnavatele. Především s ohledem na předložené výplatní pásky, ze kterých je zřejmé, že příjem žalovaného je k poskytnutí úvěru ve výši [částka] dostačující, soud uzavřel, že žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet dostatečně a předmětná dohoda je tak platná. 24. Následně se soud zabýval povahou a výší ve smlouvě sjednaných poplatků a dospěl k závěru, že ve smlouvě sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků. V době uzavření smlouvy, tj. v prosinci 2018, dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy 8,6 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat až trojnásobek, tj. 25,8 %, avšak v daném případě byl smluvní úrok dle smluvních podmí