4 C 33/2020-176 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se svou žalobou domáhal určení vlastnického práva k pozemku parc. č. st. 47, zastavěná plocha a nádvoří (zbořeniště), v obci [obec], k. ú. [obec] u [obec], zapsaného na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ. Svůj návrh odůvodnil tak, že jeho právní předchůdce nabyl na základě zápisu z roku 1957 sepsaného s právními předchůdci žalovaných stavbu, jež na předmětném pozemku tehdy stála. Dle žalobce byla tehdy vůle účastníků tohoto právního jednání převést na právního předchůdce žalobce též pozemek. V roce 1958 se stal žalobce univerzálním dědicem po svém právním předchůdci a tím předmětný pozemek nabyl. Od roku 1957 rodina žalobce předmětný pozemek fakticky užívá (sázela na něm stromy, zbourala stavbu, jež na ní stála, postavila kolem pozemku plot) a žalobce tak byl celý život v dobré víře, že je pozemek jeho. Pozemek navíc tvoří funkční celek s ostatními pozemky ve vlastnictví rodiny žalobce. [obec] víra žalobce byla narušena uplatňováním domnělých práv k pozemku ze strany žalovaných v roce 2017, kteří jsou zapsanými vlastníky pozemku. Žalobce má však za to, že v souladu s tehdejší občanskoprávní úpravou vydržel vlastnické právo k pozemku ke dni [datum]. Naléhavý právní zájem žalobce spatřoval v tom, že s ohledem na nejasnost vlastnictví k pozemku by bez rozhodnutí o určení vlastnictví bylo ohroženo jeho právo jakožto právoplatného vlastníka. 2. Žalovaní navrhovali žalobu zamítnout. Bránili se tím, že žalobce sice pozemek užíval, nebyl však v dobré víře. Zápis z roku 1957 nemůže být řádným titulem pro nabytí vlastnického práva k nemovitosti; žalovaní navíc rozporují pravost podpisu jejich právního předchůdce na této listině. Žalobci (jeho právnímu předchůdci) přitom muselo být zřejmé, že na základě zápisu nemůže vlastnické právo k pozemku nabýt, neboť je to v textu uvedeno. Předmětný pozemek nebyl ani předmětem dědictví; ostatní nemovitý majetek byl v rámci pozůstalostního řízení vždy řádně identifikován. Žalobce také zprvu neplatil daň z nemovitosti na předmětný pozemek, tak začal činit až posléze; v tomto jednání lze spatřovat účelovost, žalovaní totiž platili daň z pozemku řádně již mnohem dříve. Z výpisu z katastru nemovitostí je přitom též zřejmé, že žalobce není evidován jako vlastník pozemku. Žalobce tak objektivně nemohl a nemůže být v dobré víře, že je vlastníkem předmětného pozemku, a tudíž jej nikdy nemohl vydržet. 3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav. 4. Mezi účastníky je nesporné, že evidovanými vlastníky předmětného pozemku jsou žalovaní, a to tak, že každý z nich je vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu ve výši ½. 5. Předmětný pozemek, vč. domu na něm stojícím, byl zapsán v pozemkové knize v k. ú. [obec] na knihovní vložce [číslo]; jako vlastníci byli na této knihovní vložce vždy evidováni žalovaní, resp. jejich právní předchůdci (zjištěno této knihovní vložky). Na knihovních vložkách [číslo] v k. ú. [obec] předmětný pozemek nikdy evidován nebyl, přičemž na těchto vložkách byli jako vlastníci zapsáni právní předchůdci žalobce (zjištěno z těchto knihovních vložek). 6. Žalobcem tvrzený právní titul je jednostranná listina podepsána právními předchůdci žalobce (jeho dědou [jméno] a strýcem [jméno]) a údajně též právními předchůdci žalovaných. Listina je datována [datum], přičemž je označena jako„ zápis“ a jejím předmětem je prodej domu, který tehdy na předmětném pozemku stál, a to za cenu [anonymizována dvě slova] Kčs. V listině je dále uvedeno:„ (…) a protože knihovní převod nemůže být proveden bez koupi pozemků o které nemá kupující zájem, je kupující mezi námi právoplatným majitelem.“ (zjištěno z této listiny). 7. Právní předchůdce žalobce odkázal veškerý majetek žalobci, svému vnukovi, přičemž správcem pozůstalosti ustanovil pana [jméno] [celé jméno žalobce], otce žalobce; svého syna [jméno] zůstavitel zavrhl, neboť se k němu celý život špatně choval (zjištěno z poslední vůle pana [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne [datum]). Dědici následně uzavřeli dohodu, na základě které nabyl veškerou pozůstalost žalobce s tím, že každého z dědiců vyplatil. Dle dohody měl být žalobce zapsán jakožto vlastník ve vložkách pozemkové knihy [číslo] (zjištěno z usnesení Státního notářství [okres] ze dne 5. 9. 1961, sp. zn. [spisová značka]). V rámci tohoto dědického řízení nebyl předmětný pozemek nikdy zmiňován; všechny děděné nemovitosti jsou přitom ve spise řádně identifikovány (zjištěno ze spisu bývalého Státního notářství Okresního soudu Praha-západ, sp. zn. [spisová značka]). 8. Rodina žalobce předmětný pozemek cca od 60. let minulého století užívá, měnila na něm plot, sázela stromy a stará se o ně, chová na pozemku slepice (zjištěno ze svědeckých výpovědí pana [jméno] [příjmení] (nepřímý soused žalobce), paní [jméno] [příjmení] (manželky žalobce), paní [jméno] [příjmení] (dcery žalobce), pana [celé jméno žalobce] (syna žalobce) a pana [jméno] [příjmení] (polorodý bratr žalobce)). 9. Na funkčním celku, součástí kterého je i předmětný pozemek, měnil otec žalobce v letech 1961 a 1965 plot. Ani v jednom z povolení není uvedeno, na kterém konkrétním pozemku to bylo – pouze v záhlaví je uvedeno„ [adresa žalobce]“, resp.„ na hranicích Vašeho pozemku“ (zjištěno ze stavebního povolení ze dne [datum], z žádosti pana [celé jméno žalobce] ze dne [datum], ze stavebního povolení ze dne [datum] a z žádosti pana [celé jméno žalobce] ze dne [datum]). Na základě ústní žádosti pana [jméno] [celé jméno žalobce] bylo dne [datum] vydáno stavební komisí rady [příjmení] [příjmení] [jméno] povolení k demolici stavby stojící na předmětném pozemku –„ býv. chléva a stodoly (býv. zemědělských objektů /býv. Dvořákových/)“ (zjištěno z tohoto povolení k demolici ze dne 22. 2. 1971, č. j. 93/71 – stav.). 10. V roce 1991 požádal žalobce o vydání stavebního povolení na přístavbu rodinného domku [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]; sporný pozemek však předmětem této žádosti nebyl. Z přiložené pozemkové mapy je nicméně zřejmé, že v mapě sporný pozemek vyznačený byl, a to pod [číslo] (zjištěno z oznámení o zahájení stavebního řízení ze dne 18. 10. 1991, [číslo jednací], žádosti žalobce ze dne [datum], žádosti o stavební povolení žalobce ze dne [datum], stavebního povolení stavebního úřadu [obec] ze dne 18. 12. 1991, [číslo jednací] a z pozemkové mapy předmětných pozemků ze dne [datum]). 11. Na [list vlastnictví] je uveden funkční celek pozemků okolo sporného pozemku, přičemž jako vlastník je zde evidován žalobce, jakožto nabývací titul [spisová značka]; sporný pozemek však na LV není (zjištěno z výpisu z evidence nemovitostí z tohoto LV ze dne [datum]). 12. Na předmětném pozemku jsou chovány slepice, stojí zde pár stromů a až na malý přístavek k domu je pozemek nezastavěný (zjištěno z 11 nedatovaných fotografií předmětného pozemku). 13. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 13. 4. 1994, sp. zn. D 61/93, nabyla žalovaná a její bratr (pan [celé jméno žalovaného], [datum narození], otec žalovaného) v rámci pozůstalosti po jejich otci ideální spoluvlastnický podíl ve výši ¼ na předmětném pozemku, přičemž zbylý podíl ½ nabyla jejich matka (zjištěno z tohoto usnesení). Matka žalovaných jim svůj spoluvlastnický podíl darovala smlouvou ze dne [datum] (zjištěno z této smlouvy s úředně podepsanými podpisy). Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 2. 12. 2014, č. j. [číslo jednací], nabyl žalovaný, jakožto dědic po svém otci, ideální spoluvlastnický podíl ve výši ½ na předmětném pozemku (zjištěno z tohoto rozhodnutí). 14. Daň z nemovitosti byla od roku 1993 do r. 2008 přiznána a hrazena paní [jméno] [příjmení] (matka žalované a babička žalovaného). Od roku 2009 do 2014 byla daň přiznána a hrazena společným zástupcem, panem [celé jméno žalovaného] – otcem žalovaného. Od roku 2015 doposud je daň přiznána a hrazena společným zástupcem – žalovaným. Žalobci je daň z pozemku přiznána a je jím hrazena jím od roku 2005 (zjištěno z poskytnutí informací finančním úřadem ze dne 27. 7. 2021, [číslo jednací]). 15. Žalobce bezúplatně převedl na svou dceru, paní [jméno] [příjmení], narozenou [datum], nemovitosti, jež s předmětným pozemkem tvoří funkční celek, předmětný pozemek však nikoli (zjištěno z notářského zápisu, ze dne 2. 6. 2006, sp. zn. N 189/2006, NZ [číslo], jehož předmětem je darovací smlouva uzavřená mezi žalobcem a jeho dcerou). Ohledně převedených pozemků, se u zdejšího soudu vedlo řízení 6 C 81/2015, a to z důvodu špatného zákresu v katastrální mapě. [příjmení] pozemek však nebyl předmětem zmiňovaného řízení (zjištěno z tohoto spisu). 16. Dne [datum] obdržel stavební úřad v [obec] podnět žalovaného k prošetření stavby přístavku k budově [adresa] v obci [obec] na předmětném pozemku. Při místním šetření vyzval stavební úřad [obec] paní [jméno] [příjmení] k doložení vlastnictví k předmětnému pozemku, a to ve lhůtě 30 dnů. [příjmení] [příjmení] uvedla, že stav zapsaný v katastru k předmětnému pozemku není v souladu