8 C 14/2021-300 — Okresní soud Praha-západ

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. určil, že neexistuje zástavní právo smluvní k pohledávce ve výši [částka] s právními účinky zápisu ke dni [datum] v 11:27:51 ke spoluvlastnickému podílu žalobce [jméno] [příjmení] o velikosti ideální ½ na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba - zemědělská usedlost bez č. p./č. e., pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území Osnice, obec Jesenice, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha - západ, zapsané ve prospěch žalované, podle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] (v katastru nemovitostí pod [číslo jednací] - [anonymizováno]) a výrokem II. rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce. 2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání. V něm namítla, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným závěrům jednak ohledně existence pohledávky zajištěné zástavním právem a jednak ohledně důkazního břemene a v tomto směru odkázala na článek pojednávající o prokazování negativních tvrzení. Poukázala na obsah zástavní smlouvy, z níž vyplývá, že ke dni podpisu měla žalovaná pohledávku za žalobcem ve výši [částka]. Nadto žalovaná tvrdila a prokázala, že ze svého účtu poskytla žalobci půjčku a to prostřednictvím několika plateb v průběhu let 2015 – 2017. K prokázání svých tvrzení žalovaná navrhovala svůj účastnický výslech, který soud prvního stupně odmítl provést, přičemž žalovaná již ve svém podání ze dne [datum] tvrdila i prokázala poskytnutí půjčky. To, že žalovaná neprokázala poskytnutí půjčky ve výši specifikované v zástavní smlouvě, nemůže mít za následek neúspěch ve sporu a v tomto směru odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]. Dále žalovaná poukázala, že naopak soud prvního stupně provedl důkazy o tvrzení žalobce o neexistenci půjčky, a to jeho účastnický výslech a svědecký výslech jeho bratra [jméno] [příjmení]. Soud prvního stupně tak svůj závěr o tom, že pohledávka neexistuje, založil pouze na účastnické výpovědi žalobce a svědecké výpovědi jeho bratra, a to navzdory ustálené judikatuře o tom, že výslech účastníka řízení byl a je posuzován jen jako podpůrný důkaz. Soud prvního stupně se tedy dopustil nesprávného postupu, pokud nepřihlédl k tvrzením a důkazům žalované o tom, že půjčka byla poskytnuta a dále že neprovedl důkazy navržené žalovanou a že na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Dále žalovaná namítala, že má za to, že žalobce v řízení stíhá povinnost tvrzení a povinnost důkazní o skutečnostech, ze kterých vyplývá zánik zástavního práva a odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu (dále též jen„ NS“) sp. zn. [spisová značka]. Navzdory této povinnosti žalobce vůbec netvrdil, kdy a jak splatil půjčku zajištěnou zástavním právem, která v době podpisu zástavní smlouvy trvala a žalobce podpisem zástavní smlouvy co do výše a důvodu dluh z této půjčky uznal. Žalobce tvrdil, že půjčka nebyla nikdy poskytnuta, toto tvrzení však prokazoval pouze svou účastnickou výpovědí a nevěrohodnou výpovědí svého bratra. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl. 3. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Zástavní právo je právem akcesorickým, což znamená, že vzniká a existuje pouze tehdy, vznikla-li platně a existuje-li také pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit. V tomto směru odkázal na rozhodnutí NS sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka]. Označení zajištěné pohledávky v obsahu zástavní smlouvy není důkazem o tom, že taková pohledávka skutečně existovala či existuje. Žalovaná v řízení neprokázala, že by pohledávka, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, platně vznikla, ač k tomu byla soudem vyzývána. Je to přitom žalovaná, která má povinnost tvrdit a prokázat existenci zajištěné pohledávky. Pokud žalovaná tvrdila, že půjčka spočívá v tom, že žalobci poskytla prostřednictvím svého účtu několik plateb v průběhu let 2015 – 2017, pak takto popsaná pohledávka neodpovídá popisu zajištěné pohledávky dle zástavní smlouvy. Žalovaná v průběhu celého řízení vůbec netvrdila, že by dne [datum] poskytla žalobci půjčku ve výši [částka], natož aby tuto skutečnost prokázala. Namísto toho tvrdila pouze jakýsi seznam plateb uskutečněný v období od [datum] do [datum], tedy o mnoho let později, než měla být poskytnuta půjčka. K tomu žalobce odkázal na konstantní rozhodovací praxi dovolacího soudu o tom, že zajišťovaná pohledávka musí být v zástavní smlouvě dostatečně identifikována a charakterizována tak, aby bylo nepochybné, jaká konkrétní pohledávka je předmětem zajištění a aby ji nebylo možno zaměnit s pohledávkou jinou. Zajištěná pohledávka byla v zástavní smlouvě popsána jinak, než jak ji v současné době tvrdí žalovaná. I kdyby pohledávka tvrzená žalovanou byla prokázána, je zřejmé, že nejde o pohledávku, která byla zajištěna zástavním právem. V takovém případě zástavní právo nemohlo vzniknout, a pokud snad šlo o simulovaný právní úkon (kdy skutečnou vůlí smluvních stran bylo zajištění úplně jiné pohledávky), pak by šlo o absolutní neplatnost zástavní smlouvy. K tomu žalobce odkázal na rozhodnutí NS sp. zn. [spisová značka]. Tvrzení žalované o údajně poskytnutých půjčkách v průběhu let 2015 – 2017 bylo navíc provedeným dokazováním zcela vyvráceno, a to nejen účastnickým výslechem žalobce a výslechem svědka [příjmení], ale i listinnými důkazy. Z účastnického výslechu žalobce vzal soud prvního stupně za zjištěné pouze to, že žalobce žalovanou v roce 2003, kdy měla zajištěná pohledávka vzniknout, vůbec neznal a nemohl od ní obdržet žádnou finanční půjčku. V takovém případě byl účastnický výslech žalobce namístě, neboť zjištěné skutečnosti jsou tzv. negativními skutkovými tvrzeními, které se v občanském soudním řízení zásadně neprokazují. Oproti žalované má za to, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní následky. Pak bylo zcela na žalované, aby tvrdila a prokázala vznik a existenci zajištěné pohledávky. Jelikož žalovaná tuto povinnost nesplnila, soud prvního stupně správně rozhodl o neexistenci zástavního práva. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích ustanovení § 212 věty první o. s. ř. podle ustanovení § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal určení neexistence předmětného smluvního zástavního práva na jeho spoluvlastnickém podílu na nemovitostech s odůvodněním, že pohledávka žalované, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, nikdy neexistovala. 6. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Měla za to, že povinnost tvrzení a důkazní leží na žalobci. 7. Žalovaná byla soudem prvního stupně při prvním jednání poučena podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby tvrdila a prokázala vznik zajištěné pohledávky, tedy jaké smluvní ujednání kromě zástavní smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno a zda žalovaná poskytla žalobci plnění ze smlouvy o půjčce, z dohody o změně závazku nebo jiného právního důvodu a současně ji soud poučil o následcích nesplnění výzvy. K této výzvě žalovaná doplnila, že poskytnutí půjčky prokazují platby z účtu žalované na účet žalobce za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka], případně platby prováděné již od roku 2013 do roku 2018. Při jednání dne [datum] žalovaná sdělila, že není schopna přesně specifikovat platby, kterými byla poskytována zajištěná půjčka, z účtu vybíral i [jméno] [celé jméno žalobce] (bratr žalobce), který mohl peníze předávat žalobci. 8. Žalobce vysvětlil platby přijaté z účtu žalované tím, že nevěděl, že majitelem daného účtu je žalovaná, za majitele účtu pokládal svého bratra [jméno] [celé jméno žalobce], který s prostředky na účtu nakládal. Platby ve prospěch účtu matky žalobce činil právě jeho bratr (označení plateb„ od [jméno]“). [příjmení] [částka] představovala vzájemné vypořádání vztahů mezi bratry, kteří v nemovitostech provozovali kamenictví a další částky po [částka] měsíčně představovaly polovinu nájemného z předmětných nemovitostí, které činilo [částka] měsíčně na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] a které nájemce platil na ve smlouvě označený účet č. [bankovní účet], u nějž se ukázalo, že jeho majitelem je žalovaná. 9. Soud prvního stupně na základě listinných důkazů měl za prokázaný následující skutkový stav. Pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba zemědělské usedlosti bez čp/če a pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. Osnice, obec Jesenice, jsou ve spoluvlastnictví žalobce a Ing. [jméno] [příjmení], každý s podílem o velikost