8 C 176/2022-16 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku a nahradit mu náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] prostředky komunikace na dálku s právním předchůdcem žalobce, zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p. l. c. se sídlem na [anonymizováno] smlouvu o úvěru (v žalobě nepřesně uvedeno, že šlo o zápůjčku), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit vyčerpaný úvěr do [datum], což neučinil. Pohledávku z úvěrové smlouvy nabyl žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s poskytovatelem úvěru dne [datum]. Ke dni postoupení žalovaný dlužil stále [částka] na jistině, dlužného poplatku se žalobce nedomáhá. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Z návrhu smlouvy o úvěru a z příkazů k úhradě a výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, úvěr byl žalovanému poskytnut převodem na účet ve výši [částka], splatnost úvěru byla sjednána na [datum] [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobci smlouvou ze dne [datum], žalovanému to bylo oznámeno dopisem. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu předžalobní výzvou. 6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření výše uvedené smlouvy o úvěru (dále jen„ o. z.“), ve spojení se zákonem č. zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni [datum] (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“). 7. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce jako právní nástupce poskytovatele spotřebitelského úvěru měl sice v řízení tvrdit a prokázat, zda poskytovatel úvěru postupoval v souladu s § 9 tehdy účinného zákona o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitele splácet dluh ze spotřebitelského úvěru, žalobní tvrzení o tomto byla neúplná (přesněji žalobce uvedl, že mu to není známo), na druhou stranu se žalobce domáhá pouze částky odpovídající skutečně poskytnutých finančních prostředků. Smlouva o úvěru je tak s největší pravděpodobností neplatná a na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení plněním bez právního důvodu. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku, pokud jde o požadovanou jistinu [částka], když aktivní legitimaci ve věci žalobce má na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Pokud jde o úrok z prodlení, žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, je proto povinen podle § 1970 o. z. platit úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobci náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.). Soud přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b vyhlášky č. 120/2014 Sb., protože se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení nebylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota by přesahovala [částka].