8 C 191/2021-100 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou původně u Okresního soudu v Chomutově dne [datum] domáhal určení, že právní jednání žalovaných, a to vypořádání jejich společného jmění (SJM), je vůči žalobci neúčinné. Žalobu odůvodnil tím, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. [spisová značka] se žalobce domáhá odstranění stavby rodinného domu realizované žalovanými na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] ve vlastnictví žalovaných (po vypořádání jejich SJM již jen ve vlastnictví 1. žalovaného) bez stavebního povolení v menší než povolené odstupové vzdálenosti od plánovaných staveb žalobce. Oba žalovaní se zavázali ve smlouvě o vypracování dokumentace a zajištění inženýringu z [datum] stavbu odstranit do [datum], což nesplnili. Dohodou o vypořádání SJM připadl pozemek s černou stavbou do výlučného vlastnictví 1. žalovaného. Dotčení práva žalobce vypořádáním SJM účastníků spočívá v tom, že výkon rozhodnutí o povinnosti odstranit stavbu lze efektivně nařídit pouze v případě, že černá stavba bude stále ve vlastnictví obou žalovaných, jinak by došlo ke zúžení okruhu povinných osob, vůči kterým by se mohl žalobce domáhat náhrady nákladů s vymáháním povinnosti. 2. První žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že výkon rozhodnutí – případné odstranění stavby – není ohrožen, když nemovitou věc stále vlastní 1. žalovaný. Ve vztahu k případným nákladům na odstranění uvedl, že jednak dosud nevznikly, proto na takovou pohledávku nelze aplikovat ustanovení § 737 o. z., navíc podle § 737 odst. 2 o. z. vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. 3. Druhá žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že se ztotožňuje s názorem 1. žalovaného na nedůvodnost žaloby. Poukázala též na to, že smlouva o inženýringu byla uzavřena až poté, co SJM žalovaných již bylo zúženo. Majetek 1. žalovaného je dostatečný na to, aby mohl splnit případnou povinnost odstranit stavbu. 4. Na výzvu soudu žalobce doplnil tvrzení, že v důsledku dohody o vypořádání společného jmění žalovaných došlo ke zhoršení postavení žalobce jako věřitele, a to zmenšením okruhu dlužníků; právní důvod pohledávky tkví ve smlouvě o vypracování dokumentace a inženýringu a jde o pohledávku na odstranění černé stavy na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Loučná pod Klínovcem O povinnosti odstranit černou stavbu je vedeno soudní i správní řízení, pravomocné rozhodnutí dosud není. 5. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: [anonymizováno] žalovaný a druhá žalovaná uzavřeli dne [datum] dohodu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, na základě které mj. nabyl první žalovaný do svého výlučného vlastnictví pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Na [anonymizováno] stála v době uzavření dohody rozestavěná stavba domu –„ černá“ stavba, když nebylo dosud vydáno stavební povolení umožňující její výstavbu (dohoda ze dne [datum]). 6. Smlouvu o vypracování dokumentace a zajištění inženýringu uzavřeli žalobce jako stavebník, [právnická osoba] jako projektant a žalovaní jako investor. Ve smlouvě je deklarováno, že žalovaní realizují na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec] bez stavebního povolení černou stavbu, která vyvolává na sousedním pozemku ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] v kat. úz. [obec], kde žalobce realizuje stavbu bytového domu dle stavebního povolení imise obtěžování pohledem, rušení soukromí a ztráty výhledu. Pro eliminaci negativních důsledků černé stavby se žalobce a 1. žalovaný dohodli, že 1. žalovaný zaplatí náklady na změnu projektové dokumentace spočívající ve zvýšení bytového domu o jedno podlaží a náklady na inženýring s touto změnou spojený. Smluvní strany odložily účinnost smlouvy, podrobně upravily další podmínky. Žalovaní v rámci smlouvy uzavřeli interní dohodu, že pro případ, že jim vznikne společná povinnost odstranit černou stavbu, uhradí veškeré náklady s tím spojené výhradně 1. žalovaný (smlouva ze dne [datum]). 7. Žalovaní mezi sebou uzavřeli smlouvu formou notářského zápisu o režimu oddělených jmění dne [datum] (notářský zápis sepsaný notářkou v [obec] Mgr. [jméno] [příjmení], sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka]). 8. Žalobce podal ke zdejšímu soudu (později byla věc vedena u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. [spisová značka]) proti žalovaným žalobu na odstranění stavby na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec] s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], kde probíhá stavba bytových domů. Žalovaní realizují na pozemku parc. [číslo] černou stavbu bez stavebního povolení, čímž nejsou pro bytový dům naplněny závazné normy pro oslunění a osvětlení. Smlouvou o vypracování dokumentace a zajištění inženýringu se žalovaní zavázali do 8 měsíců od marného uplynutí lhůty ([datum]) pro vydání pravomocného rozhodnutí, které umožní realizovat žalobci přístavbu (navýšení bytového domu o jedno podlaží pro eliminaci dopadů černé stavby). Lhůta marně uplynula, žalobce proto vyzval žalované k odstranění stavby, k čemuž nedošlo (žaloba ze dne [datum]). 9. Městský úřad Vejprty vydal dne [datum] rozhodnutí o odstranění stavby na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], rozhodnutí není dosud pravomocné. 10. Soud již neprovedl další navržené důkazy – rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření, když má za to, že zjištěný skutkový stav již bez dalšího umožňuje ve věci rozhodnout. 11. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 12. Podle § 737 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Podle § 737 odst. 2 o. z. vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. 13. Předpokladem úspěšnosti žaloby podle § 737 o. z. je dle názoru soudu existence vykonatelné pohledávky a možnost zkrácení jejího uspokojení. K tomuto se kloní i právní teorie. Žalobce netvrdil ani prokázal, že vykonatelnou pohledávkou za dlužníky - žalovanými disponuje, občanskoprávní řízení o odstranění stavby probíhá nyní v prvním stupni, rozhodnuto zatím nebylo. Vzhledem k tomu, že žalobce není zákonnou úpravou (na rozdíl od relativní neúčinnosti podle § 590 a § 591 o. z.) vázán žádnou lhůtou, soud proto považuje žalobu za minimálně předčasnou, a je třeba ji zamítnout. 14. I kdyby snad předpokladem úspěšnosti této žaloby nebyla existence vykonatelné pohledávky, ani v takovém případě není žaloba důvodná. Domáhá-li se žalobce odstranění stavby a dosáhl-li by vykonatelného rozhodnutí v tomto smyslu, je lhostejné, zda bude povinnost uložena oběma žalovaným či pouze jednomu z nich. Usuzuje-li, že by se napadenou dohodou umenšil počet dlužníků, vůči kterým může požadovat náhradu nákladů řízení spojených s výkonem rozhodnutí, k tomu je třeba poznamenat, že v době uzavření napadené dohody zde nebyla dána žádná povinnost 2. žalované k úhradě nějakých nákladů, a to ani na základě smlouvy o vypracování dokumentace a zajištění inženýringu z [datum]. V případě povinnosti k odstranění stavby, bude-li dána pravomocným a vykonatelným rozhodnutím, nebudou umenšena práva žalobce ani v případě, že pozemek se stavbou bude vlastnit pouze jeden za žalovaných, když toto vlastnictví pozemku (na základě napadené dohody výlučné vlastnictví) bude garantovat„ solventnost“ případného dlužníka – povinného k vyklizení. I z tohoto důvodu žaloba nemůže být úspěšná, proto ji soud zamítl. 15. Pokud jde o náklady řízení, podle výsledku řízení ve věci samé dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů přísluší v řízení úspěšným žalovaným. Náklady řízení žalovaného [číslo] jsou tvořeny náklady právního zastoupení – [částka] je odměna za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., zástupkyně 1. žalovaného učinila v řízení 4 úkony (převzetí zastoupení, podání vyjádření k žalobě, účast u dvou jednání), proto odměna činí [částka], dále přísluší 4 x režijní paušál [částka] podle § 13 odst. 3 cit. vyhl. a rovněž částka odpovídající DPH z nákladů právního zastoupení ([částka]), celkem [částka]. 16. Náklady řízení 2. žalované představují jízdné 2. žalované k soudu a zpět ke dvěma jednáním vždy po trase [obec] – [obec] a zpět, ujeto 2 x 343 km s průměrnou spotřebou 6,07 l nafty na 100 km, při cestě dne [datum] vyhlášková cena paliva [částka] za 1 l, při cestě [datum] skutečná cena paliva doložená účtenkou [částka] za 1 l, cestovné [částka] + [částka], celkem5 [částka]. Dále 2. žalované náklady vznikly za právní zastoupení, [částka] je odměna za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., zástupkyně 2. žalované učinila v řízení 3,5 úkony (převzetí zastoupení, vyjádření k návrhu na spojení v rozsahu půl úkonu, účast u dvou jednání), proto odměna činí [částka], dále přísluší 4 x režijní paušál [částka] podle § 13 odst. 3 cit. vyhl. a rovněž částka odpovídající DPH z nákladů právního zastoupení ([částka]), celkem za právní zastoupení [částka] a náklady říz