8 C 62/2022-16 — Okresní soud Praha-západ

Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnil tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. To splnila [datum]. Nesplnila však povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši [částka] měsíčně v období červenec [rok] až září [rok] a dluží tak žalobci celkem [částka]. Poplatek je vždy splatný do 15. dne v měsíci. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných poplatků. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud podle § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků bylo zjištěno, že od [datum] byla žalovaná přihlášena jako televizní poplatník. Z dopisu ze dne [datum] vyplývá, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužných televizních poplatků ve výši [částka] + zákonného úroku z prodlení k uvedenému dni. Z výpisu detailu plateb bylo zjištěno, že žalovaná nezaplatila poplatky za období červenec [rok] až září [rok]. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle § 3 odst. 2 věta první zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 5 odst. 1 cit. zák. poplatník, který je fyzickou osobou, platí televizní poplatek z jednoho televizního přijímače. Podle § 7 odst. 2 cit. zák. je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. V daném případě soud dospěl k závěru, že je oprávněný požadavek žalobce na zaplacení [částka] dle shora uvedeného zákona, když žalovaná se stala poplatníkem od roku 2006, nezaplatila televizní poplatky za období shora uvedené a dluží tak žalobci žalovanou částku. Pokud jde o úrok z prodlení, žalovaná se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, je proto povinen podle § 1970 o. z. a podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. platit úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá nař. vl. [číslo] Sb ke dni počátku prodlení, úrok byl kapitalizován ke dni podání žaloby – tímto návrhem je soud vázán. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], kde [částka] představuje zaplacený soudní poplatek za žalobu, [částka] je odměna za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., zástupce žalobce učinil v řízení dva úkony, proto odměna činí [částka], dále přísluší 2 x režijní paušál [částka] podle § 14b odst. 2 cit. vyhl. a rovněž částka odpovídající DPH z nákladů právního zastoupení ([částka]).