16 C 104/2023-21 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu celkem čerpal peněžní prostředky ve výši [částka]. Spolu s nimi se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit úrok. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku [částka]. Žalovaný však porušil svůj závazek poskytnutý úvěr hradit řádně a včas, čímž žalobkyni mimo jiné vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty a účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dlužné částky. Žalovaný nicméně žalobkyni dlužnou částku i přes předžalobní výzvu nezaplatil. Žalobkyně se tak žalobou domáhala zaplacení částky [částka], která sestává z dlužné jistiny ve výši [částka], poplatku ve výši [částka], poplatků za pojištění ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena prostřednictvím prostředků dálkové komunikace smlouva o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce ve výši [částka]. V případě prodlení s úhradou splátek bylo ve smlouvě sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním dlužné částky ve výši [částka] za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši [částka] (pokud bude výše dlužné splátky nižší než [částka], pak bude smluvní pokuta vyčíslena maximálně ve výši dlužné splátky), jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny, úroků a úhrady za pojištění, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení /důkaz: úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba], smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] Žalobkyně v období od [datum] do [datum] poskytla na účet žalovaného celkem částku ve výši [částka] /důkaz: opis výpisu čerpání, splátek a úhrad/. Žalovaný na svém dluhu v celkové výši [částka] zahrnujícím dlužnou jistinu i související poplatky vedlejších služeb, smluvní pokutu a kapitalizovaný úrok zaplatil toliko [částka], na čemž žalobkyně evidovala dluh ve výši [částka] /důkaz: opis výpisu čerpání, splátek a úhrad/. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala dne [datum] žalovanému předžalobní výzvu, v níž ho vyzvala k zaplacení celkové částky ve výši [částka] /důkaz: předžalobní výzva k plnění ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum] 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy, tj. ke dni [datum]. 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2048 věty prvé o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 8. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., jíž se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zatímco žalobkyně veškeré své smluvní i zákonné povinnosti splnila, žalovaný porušil svou závazkovou povinnost vyplývající ze smlouvy tím, že poskytnutý úvěr řádně a včas nesplatil. Žalovaný nicméně žalobkyni i přes předžalobní upomínku na svém dluhu zaplatil pouze část poskytnutého úvěru. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaný v řízení proti žalobkyní provedenému výpočtu ničeho nenamítal, na svou obranu neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud I. výrokem tohoto rozsudku žalobkyni částku ve výši [částka], jež představuje součet dlužné jistiny, souvisejících poplatků za vedlejší služby a smluvní pokuty, a to spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], spolu s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 11. O nákladech řízení soud následně rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně v tomto případě sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily částku [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.