16 C 129/2023-21 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), v rámci účastnické smlouvy [číslo] jejíž součástí byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník služeb, kupní smlouvu, jejíž předmětem byla koupě koncového zařízení. Žalovaná se na základě kupní smlouvy zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně kupní cenu koncového zařízení formou pravidelných měsíčních splátek se splatností dle vystavených vyúčtování. Stran kupní ceny byla žalované poskytnuta sleva podmíněná tím, že ve sjednaných případech, zejména při nedodržení sjednané doby trvání smlouvy či při nevyužívání služeb právní předchůdkyně žalobkyně v dohodnutém rozsahu, je žalovaná povinna slevu vrátit. Žalovaná svým jednáním podmínku pro vrácení slevy naplnila, a proto jí právní předchůdkyně žalobkyně takto vrácenou slevu doúčtovala vrubopisem [číslo] vystaveným dne [datum] se splatností dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] výše uvedenou pohledávku smluvně postoupila žalobkyni, o čemž byla žalovaná doporučeně dopisem informována. Žalovaná byla na základě předžalobní výzvy k plnění vyzvána k úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaná dlužnou částku žalobkyni nezaplatila, nárokovala žalobkyně vedle jistiny ve výši [částka] také úrok z prodlení z výše uvedené dlužné částky, a to ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky do zaplacení v zákonné výši. 2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně v rámci účastnické smlouvy [číslo] kupní smlouvu. Žalovaná si v rámci účastnické smlouvy s právní předchůdkyní žalobkyně ujednala slevu z kupní ceny koncového zařízení [anonymizována čtyři slova]) – bílý, která byla podmíněna zejména dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy. Jelikož žalovaná tuto svou povinnost porušila, vystavila jí právní předchůdkyně vrubopis [číslo] na částku [částka] vystavený dne [datum] se splatností dne [datum], na základě něhož žalované doúčtovala plnou kupní cenu tohoto koncového zařízení. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní dne [datum] uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, v rámci níž byla výše uvedená pohledávka s účinností ke dni [datum] postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná právní předchůdkyní žalobkyně doporučeným dopisem ze dne [datum] informována. K úhradě svého dluhu (ve výši [částka], přičemž žalobkyně se rozhodla před soudem uplatnit nárok v nižší výši) byla žalovaná před podáním žaloby vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum] odeslanou téhož dne. 5. Takto zjištěný skutkový stav soud následně posoudil podle § [číslo] odst. 2, § [číslo], § 1968, § 1970 a § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle § 2 písm. n), o), § 63 a § 64 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“). 6. Podle § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 7. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 12. Podle § 2 písm. o) zákona o elektronických komunikacích je veřejně dostupnou službou elektronických komunikací služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen. 13. Ustanovení § 63 zákona o elektronických komunikacích stanoví náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. 14. Předně soud posuzoval, zda má pravomoc rozhodnout tento spor, přičemž vyšel z usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], z něhož plyne, že mezi služby elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích nespadají služby, jejichž užívání, resp. přístup k jejich obsahu, poskytovatel sice zprostředkuje svou sítí a prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nicméně obsah samotné služby závisí na poskytovateli takové služby. [příjmení] ohledně takových služeb, které neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho smluvní partneři, a které jsou označovány také jako služby třetích stran, nejsou spory o plnění povinností uložených na základě zákona o elektronických komunikacích a rozhoduje o nich soud, nikoli [anonymizována dvě slova] úřad. Zdejší soud má tudíž v souladu s § 7 odst. 1 o. s. ř. pravomoc rozhodnout tento spor. 15. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně spolu s žalovanou uzavřely účastnickou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, v rámci níž spolu uzavřely kupní smlouvu o koncovém zařízení. Ohledně kupní ceny byla mezi stranami ujednána sleva podmíněná zejména dodržením doby, na níž byla účastnická smlouva uzavřena. Jelikož se však žalovaná těmito ujednáními neřídila, požadovala právní předchůdkyně žalobkyně zaplacení plné kupní ceny koncového zařízení, o čemž žalované vystavila vrubopis. Žalovaná nicméně splatný vrubopis ve stanovených lhůtách splatnosti neuhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni [datum] a v souladu s § 1879 o. z. úplatně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaná svému závazku nedostála, a ani na základě předžalobní výzvy svůj dluh ve výši [částka] žalobkyni neuhradila, je v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaná neuvedla nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnila. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ode dne následujícího po dni splatnosti vyúčtování do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 16. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] od