16 C 17/2023-21 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobkyní smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy pak žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný však překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Žalobkyně převedla dne [datum] debetní zůstatek ve výši [částka] z běžného účtu na nově zřízený úvěrový účet. Žalovaný dlužnou částku řádně a včas nesplácel. Ke dni [datum] byla dlužná částka zesplatněna. Před podáním žaloby žalovaný uhradil dne [datum] částku ve výši [částka], což žalobkyně započetla na část jistiny. Žalobkyně v rámci žaloby požadovala částku [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] (dále jen„ dlužná jistina“) a smluvních poplatků ve výši [částka]; dále kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni [datum] ve výši [částka] a dále úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný ničeho dalšího žalobkyni neuhradil. Žalobkyně proto zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, i ta se však dle tvrzení žalobkyně minula účinkem, když žalovaný i přesto na svůj dluh ničeho dalšího nezaplatil. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z listinných důkazů, které předložila na podporu svých tvrzení. 3. Podáním doručeným podepsanému soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do částky [částka] zpět, když zohlednila úhradu žalovaného dne [datum]. Soud proto postupem podle § 96 odst. 2 věty první, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „ o. s. ř.“) řízení pro částečné zpětvzetí žaloby co do částky [částka] usnesením ze dne 31. 1. 2023, č. j. 16 C 17/2023 - 16, zastavil a předmětem řízení tak zůstala částka [částka] s příslušenstvím. 4. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 5. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobkyní smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy pak žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. (důkaz: smlouva o bankovních produktech a službách, všeobecné produktové podmínky, dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne: [datum], základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, sazebník poplatků, vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro [anonymizováno], zvláštní ujednání ke kontokorentnímu úvěru [anonymizováno]). Žalovaný však překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu (důkaz: výpis z běžného účtu). Žalobkyně převedla dne [datum] debetní zůstatek ve výši [částka] z běžného účtu na nově zřízený úvěrový účet (důkaz: výpis z úvěrového účtu). Žalovaný dlužnou částku řádně a včas nesplácel. Ke dni [datum] byla dlužná částka zesplatněna (důkaz: oznámení o zesplatnění ze dne [datum]). Před podáním žaloby žalovaný uhradil dne [datum] částku ve výši [částka], což žalobkyně započetla na část jistiny. Žalovaný ničeho dalšího žalobkyni neuhradil. Žalobkyně proto zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, i ta se však dle tvrzení žalobkyně minula účinkem, když žalovaný i přesto na svůj dluh ničeho dalšího nezaplatil (důkaz: předžalobní výzva, podací lístek). Po podání žaloby žalobkyně zohlednila částečnou platbu žalovaného v částečném zpětvzetí žaloby – viz bod 3 odůvodnění. 6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“). 7. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 369 odst. 1 obch. zák., je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 9. Podle § 506 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. 10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012, nový občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 497 obch. zák., na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky spolu s úrokem formou měsíčních splátek vrátit. Zatímco žalobkyně veškeré své zákonné i smluvní povinnosti splnila a poskytla žalovanému úvěrový limit ve výši [částka], žalovaný však překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Žalobkyně převedla dne [datum] debetní zůstatek ve výši [částka] z běžného účtu na nově zřízený úvěrový účet. Žalovaný však žalobkyni na svém dluhu ničeho nehradil, načež žalobkyni nezbylo než prostřednictvím svého zástupce žalovaného předžalobně upomenout k zaplacení dlužné částky. Jelikož však žalovaný ani nadále na svém dluhu ničeho nezaplatil, je v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaný neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 12. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni (k částečnému zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalovaného, který částku ve výši [částka] zaplatil až po podání žaloby dne [datum]) v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu ve výši [částka]. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), jeden úkon v podobě částečného zpětvzetí žaloby po [částka] dle § 7 bod 5 a. t., paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 1 úkon právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. Soud aplikoval sníženou náhradu nákladů řízení ve