16 C 215/2023-19 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala u Okresního soudu v Kladně vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy pak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný však překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne [datum] debetní zůstatek ve výši [částka] z běžného účtu na otevřený úvěrový účet a žádala jeho okamžité splacení do [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný dopisem ze dne [datum] informován. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně v rámci žaloby požadovala částku [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] (dále jen„ dlužná jistina“) a poplatků a smluvní pokuty ve výši [částka]; dále úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný ničeho dalšího žalobkyni neuhradil. Žalobkyně proto zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, i ta se však dle tvrzení žalobkyně minula účinkem, když žalovaný i přesto na svůj dluh ničeho dalšího nezaplatil. 2. Neboť v době zahájení řízení byl žalovaný hlášen k trvalému pobytu na adrese [adresa žalovaného], okres [okres], a to od [datum], jak bylo ověřeno lustrací v Informačním systému základních registrů, a ani z pátrání Okresního soudu v Kladně se nepodařilo zjistit jinou adresu žalovaného, na které by byl kontaktní, Okresní soud v Kladně vyslovil dne [datum rozhodnutí] usnesením [číslo jednací] svou místní nepříslušnost a spis postoupil zdejšímu soudu. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 4. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 5. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. Na základě smlouvy pak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Po splatnosti uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, v rámci níž byla pohledávka žalovaného postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný dopisem ze dne [datum] informován. Jelikož žalovaný dlužnou částku řádně a včas nesplácel, převedla právní předchůdkyně žalobkyně debetní zůstatek ve výši [částka] z běžného účtu na otevřený úvěrový účet a žalovaný byl dopisem ze dne [datum] vyzván k uhrazení částky ve výši 4 835, [částka]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum], v níž ho žalobkyně vyzvala k zaplacení dlužné jistiny včetně kapitalizovaného příslušenství v úhrnné výši [částka] nejpozději do [datum]. 6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § [číslo], § [číslo], § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru, tj. ke dni [datum]. 7. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Zatímco právní předchůdkyně žalobkyně veškeré své smluvní i zákonné povinnosti splnila, žalovaný porušil svou závazkovou povinnost tím, že poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel. Sazbu úroku z úvěru si strany smlouvy smluvně sjednaly. Právní předchůdkyně žalobkyně se nicméně nerozhodla uplatnit svou pohledávku před soudem sama a namísto toho tuto v souladu s § 1879 o. z. postoupila žalobkyni. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaný v řízení proti žalobkyni provedenému výpočtu ničeho nenamítal, na svou obranu neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni částku ve výši [částka] spolu s požadovaným smluvním úrokem z dlužné jistiny a se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., oba ode dne [datum] do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 8. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu, nicméně pouze ve výši [částka]. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. Soud aplikoval sníženou náhradu nákladů řízení ve smyslu § 14b advokátního tarifu, neboť se v daném případě jednalo o tzv. formulářovou žalobu, když bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru užívaném toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných bagatelních věcech. Ohledně aplikace § 14b advokátního tarifu soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.