16 C 218/2023-39 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem jednotky [číslo] nacházející se v prvním nadzemním podlaží budovy [adresa] v ulici [ulice] v obci [obec] na [list vlastnictví]. Účastnice uzavřely dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které žalovaná užívala výše uvedenou bytovou jednotku na dobu určitou, a to od [datum] do [datum]. Žalovaná byla dle smlouvy povinna hradit nájemné ve výši [částka] měsíčně, a to vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce a částku ve výši [částka] za služby spojené s užíváním bytu. Žalovaná plnila povinnosti vyplývající jí z nájemní smlouvy do června 2022. Od července 2022 do září 2022 se dostala do prodlení s hrazením stanoveného nájemného. Celkový dluh činí částku [částka]. Žalovaná opustila bytovou jednotku v září 2022 bez řádného fyzického předání a vrácení klíčů žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána právní zástupkyní žalobkyně k vyklizení bytové jednotky a předání klíčů žalobkyni. Tuto povinnost splnila žalovaná v lednu 2023. I přes toto opožděné předání požaduje žalobkyně toliko dlužné nájemné a zálohy na služby do září 2022. Žalobkyně zaslala dne [datum] žalované upomínku k úhradě dlužného nájemného. Z vyúčtování energií a služeb za období od [datum] do [datum] vyplynulo, že žalovaná měla uhradit částku ve výši [částka]. Žalovaná na zálohách uhradila toliko [částka]. Žalované tak vznikl dluh ve výši [částka]. S ohledem na skutečnost, že žalovaná neuhradila nájemné za měsíc červen až září, zaslala jí právní zástupkyně žalobkyně dne [datum] výzvu k úhradě dlužného nájemného. Protože se tato minula účinkem, nezbylo žalobkyni, než uplatnit svůj nárok před soudem, kdy v rámci žaloby požaduje vůči žalované zaplacení částky ve výši [částka] a příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud na základě listin předložených žalobkyní dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně je vlastníkem jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa] v obci [obec] na [list vlastnictví] (důkaz: výpis z katastru nemovitostí). Účastnice uzavřely dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které žalovaná užívala výše uvedenou bytovou jednotku na dobu určitou, a to od [datum] do 361. 3. 2023. Žalovaná byla dle smlouvy povinna hradit nájemné ve výši [částka] měsíčně, a to vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce a částku ve výši [částka] jako zálohu za služby spojené s užíváním bytu (důkaz: nájemní smlouva ze dne [datum]). Bytová jednotka byla žalované předána do užívání dne [datum] (důkaz: protokol o předání nemovitosti ze dne [datum]). Žalovaná neplnila své povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy, když řádně a včas nehradila stanovené nájemné. Žalobkyně zaslala dne [datum] žalované výzvu k úhradě dlužného nájemného ve výši [částka] (důkaz: výzva k úhradě dlužného nájemného ze dne [datum]). Z vyúčtování energií a služeb vyplynulo, že žalovaná měla uhradit částku ve výši [částka]. Žalovaná na zálohách uhradila toliko [částka]. Žalované tak vznikl dluh ve výši [částka] (důkaz: vyúčtování energie a služby). S ohledem na skutečnost, že žalovaná neuhradila nájemné, zaslala jí právní zástupkyně žalobkyně dne [datum] výzvu k úhradě dlužného nájemného ve výši [částka] a k úhradě dlužného nedoplatku za služby a energie související s užíváním bytové jednotky ve výši [částka] (důkaz: výzva k úhradě dlužné částky před podáním soudního návrhu ze dne [datum] včetně podacího lístku). 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). 6. Podle § 1968 OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Podle § 1970 OZ může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená 8. Podle § 2201 OZ se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 9. Na základě shora uvedeného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že žalobkyně se žalovanou uzavřela nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 OZ, na základě které se žalobkyně zavázala přenechat žalované do užívání byt a žalovaná se zavázala platit za toto žalobkyni nájemné. Ačkoli žalobkyně veškeré své smluvní i zákonné povinnosti z pozice pronajímatele splnila, tedy přenechala žalované nemovité věci k užívání, žalovaná své povinnosti zaplatit nájemné nedostála a dostala se do prodlení. Žalovaná na svém dluhu žalobkyni ničeho nezaplatila, a to ani přes předžalobní výzvu. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaná žalobci cokoli zaplatila; žalovaná na svou obranu ničeho neuvedla a svůj dluh vůči žalobkyni nikterak nezpochybnila. S ohledem na výše uvedené proto soud v I. výroku tohoto rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka]. Zároveň, jelikož se žalovaná dostala s placením svého dluhu do prodlení, uložil jí soud povinnost zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení z dlužných částek za období ode dne následujícího po datu splatnosti nájemného do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř, přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 10. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu ve výši [částka] Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.