16 C 22/2023-27 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala u zdejšího soudu vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o úvěru (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy pak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka]. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Spolu s nimi se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit úrok z úvěru ve výši 14,49 % a poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru. Žalovaná se dle smlouvy zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou jistinu spolu s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná se smluvními ujednáními neřídila a sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a úvěr s účinností ke dni [datum] zesplatnila. Dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná dopisem ze dne [datum] informována. Žalobkyně v rámci žaloby požadovala částku [částka] sestávající z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši [částka] a úroku z úvěru ve výši [částka]; dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka]; dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky ve výši [částka] od [datum] do zaplacení; dále úrok ve výši 14,49 % ročně z neuhrazeného zůstatku úvěru od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 14,49 % ročně z úroku z úvěru od [datum] do zaplacení. Od postoupení pohledávky žalobkyni již žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně proto zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, i ta se však dle tvrzení žalobkyně minula účinkem, když žalovaná i přesto na svůj dluh ničeho dalšího nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru. Na základě smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši [částka] na bankovní účet č. [bankovní účet], které se žalovaná spolu s příslušenstvím zavázala hradit v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], a to počínaje dnem [datum] a konče dnem [datum]. Strany si sjednaly, že žalovaná bude úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 14,49 % ročně (důkaz: smlouva o úvěru). Protože žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, zaslala jí právní předchůdkyně žalobkyně výzvu ze dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a úvěr s účinností ke dni [datum] zesplatnila (důkaz: poslední výzva k úhradě dlužné částky, rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu). Po splatnosti uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, v rámci níž byla pohledávka [částka], [částka] s příslušenstvím postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná dopisem ze dne [datum] informována (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny, dohoda o úplatě, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Jelikož žalovaná žalobkyni nadále ničeho neuhradila, zaslala žalobkyně žalované dne [datum] předžalobní výzvu k plnění, v níž ji vyzvala k zaplacení dlužné částky včetně kapitalizovaného příslušenství v úhrnné výši [částka] nejpozději do [datum] (důkaz: výzva k plnění, podací lístek). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru, tj. ke dni [datum]. 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Zatímco právní předchůdkyně žalobkyně veškeré své smluvní i zákonné povinnosti splnila, žalovaná porušila svou závazkovou povinnost tím, že poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela. Sazbu úroku z úvěru si strany smlouvy smluvně sjednaly. Právní předchůdkyně žalobkyně se nicméně nerozhodla uplatnit svou pohledávku před soudem sama a namísto toho tuto v souladu s § 1879 o. z. postoupila žalobkyni. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaná v řízení proti žalobkyni provedenému výpočtu ničeho nenamítala, na svou obranu neuvedla nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnila. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni částku ve výši [částka] spolu s požadovaným smluvním úrokem z dlužné částky a se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., oba ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky do zaplacení. Soud rovněž přiznal žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši [částka]. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 11. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.