18 C 308/2023-26 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným následující smlouvy. Dne [datum] smlouvou o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutým úvěrem částku 56 964 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků, poplatek za zpravování zápůjčky a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení. Žalovaný se však s placením smluvených splátek dostal do prodlení. Ke dni [datum] činila výše dlužné jistiny 45 000 Kč a dlužného poplatku 56 964 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Žalovaný přes výzvy dlužnou částku neuhradil. Dne [datum] smlouvou o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutým úvěrem částku 20 510 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků, poplatek za zpravování zápůjčky a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení. Žalovaný se však s placením smluvených splátek dostal do prodlení. Ke dni [datum] činila výše dlužné jistiny 21 200 Kč a dlužného poplatku 18 937,48 Kč. Žalovaný uhradil celkem 3 800 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Žalovaný přes výzvy dlužnou částku neuhradil. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil. 4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Dne [datum] došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným k uzavření smlouvy označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byla poskytnuta částka 45 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit poplatek ve výši 56 964 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 43 385 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 370 Kč. Celková dlužná částka měla být žalovaným hrazena ve 21 měsíčních splátkách. Roční procentní sazba nákladů činí 135 % a úroková sazba byla sjednána za dobu trvání smlouvy 86 %. Roční úroková sazba činila 76 %. Uvedený souhrnný poplatek není ve smlouvě ani smluvních podmínkách blíže definován a není zřejmé, jakou konkrétní činnost zahrnuje. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, ze kterých soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru a smluvními podmínkami smlouvy). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila majetkovou situaci žalovaného prostřednictvím údajů, které žalovaný uvedl ve smlouvě a v kartě zákazníka při vyplňovaná žádosti o spotřebitelský úvěr. V té žalovaný uvedl, že je svobodný, pracuje jako podnikatel v realitní činnosti s čistým příjmem 30 000 Kč měsíčně, což doložil pracovní smlouvou a výpisy z účtu za období měsíců srpen až říjen 2020. Žije v domácnosti s jednou další osobou, čistý příjem domácnosti činí 50 000 Kč měsíčně. Bydlí v nájemním bydlení. Jeho odhadované měsíční výdaje jsou 12 000 Kč. Další splátky u žalobkyně činí 3 793 Kč (prokázáno kartou zákazníka). 5. Dne [datum] došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným k uzavření smlouvy označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byla poskytnuta částka 25 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit poplatek ve výši 20 510 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 13 107 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 355 Kč. Celková dlužná částka měla být žalovaným hrazena ve 12 měsíčních splátkách ve výši 3 793 Kč. Roční procentní sazba nákladů činí 149,12 % a úroková sazba byla sjednána za dobu trvání smlouvy 86 %. Roční úroková sazba činila 82 %. Uvedený souhrnný poplatek není ve smlouvě ani smluvních podmínkách blíže definován a není zřejmé, jakou konkrétní činnost zahrnuje. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, ze kterých soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru a smluvními podmínkami smlouvy). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila majetkovou situaci žalovaného prostřednictvím údajů, které žalovaný uvedl ve smlouvě a v kartě zákazníka při vyplňovaná žádosti o spotřebitelský úvěr. V té žalovaný uvedl, že je svobodný, pracuje jako podnikatel v realitní činnosti s čistým příjmem 30 000 Kč měsíčně, což doložil pracovní smlouvou a výpisy z účtu za období měsíců červen až srpen 2020. Žije v domácnosti s jednou další osobou, čistý příjem domácnosti činí 50 000 Kč měsíčně. Bydlí v nájemním bydlení. Jeho odhadované měsíční výdaje jsou 10 500 Kč. Další splátky u žalobkyně nehradí (prokázáno kartou zákazníka). 6. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Žalovaný byl o změně v osobě věřitele písemně informován oznámením ze dne [datum] a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení výzvy (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení ze dne [datum], podací lístek). Žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dlužné částky rovněž předžalobní výzvou ze dne [datum] (prokázáno předžalobní výzvou, podacím lístkem). 7. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z. Závazek žalovaného byl smlouvou koncipován tak, že právní předchůdkyni žalobkyně zaplatí jistinu půjčky a dále kapitalizovaný úrok a poplatek za zpracování zápůjčky a další služby. Tato činnosti není smlouvou ani smluvními podmínkami blíže definována, není zřejmé, jakou konkrétní činnost zahrnuje, nebylo doloženo, že uvedenou službu žalobkyně či její právní předchůdkyně skutečně vykonala. Ze smlouvy ani smluvních podmínek nevyplývá, že by měla žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně vyvíjet jakoukoli jinou, než zcela běžnou administrativní činnost nutně související s každým úvěrem či zápůjčkou, kterou musí běžně vykonávat každý poskytovatel zápůjčky či úvěru. Soud má proto za to, ž