18 C 338/2022-55 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvou o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s poskytnutým úvěrem úrok ve výši 3 500 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Žalovaná si dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se zavázala zaplatit poplatek ve výši 638 Kč. Dlužná částka měla být uhrazena v měsíčních splátkách, a to nejpozději do [datum]. Žalovaná však uhradila pouze částku 21 800 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne [datum], o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná přes výzvy dlužnou částku neuhradila. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila. 4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Dne [datum] došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou k uzavření smlouvy o úvěru. Žalované byla poskytnuta částka 25 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala dále uhradit úrok v částce 3 500 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč a poplatek za pojištění ve výši 638 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku v 58 pravidelných týdenních splátkách ve výši 304 Kč RPSN bylo stanoveno na 205 %. Uvedené sjednané poplatky nejsou ve smlouvě ani smluvních podmínkách blíže definovány a není zřejmé, jakou konkrétní činnost zahrnuje např. administrativní činnost, za kterou je účtován poplatek ve výši 5 000 Kč Smluvní strany se dále dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky zápůjčky včetně sjednaných poplatků (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru a smluvními podmínkami). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila majetkovou situaci žalovaného prostřednictvím údajů, které žalovaná uvedla ve smlouvě a v kartě zákazníka při vyplňovaná žádosti o spotřebitelský úvěr. V té žalovaná uvedla, že je svobodná, má učňovské vzdělání, bydlí v nájemním bydlení s partnerem, nemá děti, je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou od listopadu 2016. Zaměstnání bylo telefonicky ověřeno. [příjmení] příjem z pracovního poměru činí 44 750 Kč. Výdaje na bydlení činí 5 200 Kč a osobní výdaje 10 000 Kč měsíčně, vyživovací povinnost činí 1 000 Kč. V kartě zákazníka je označeno, že finanční situace žalované byla ověřena bankovními výpisy, pracovní smlouvou a potvrzením o příjmu (prokázáno kartou zákazníka). Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla o změně v osobě věřitele písemně informována oznámením ze dne [datum] a zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení výzvy. Žalované byla písemnost odeslána [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací lístek ze [datum]). Žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení dlužné částky rovněž předžalobní výzvou ze dne [datum] (prokázáno předžalobní výzvou, podacím lístkem ze dne [datum]). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. V daném případě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek úrok ve výši 3 500 Kč a administrativní poplatek ve výši 5 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso ve výši 10 000 Kč. Celkovou částku ve výši 44 138 Kč byla žalovaná povinna uhradit v 58 týdenních splátkách. Na svůj dluh uhradila žalovaná dle tvrzení žalobkyně celkem 21 800 Kč. 13. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z. Závazek žalované byl smlouvou koncipován tak, že právní předchůdkyni žalobkyně zaplatí jistinu půjčky a dále kapitalizovaný úrok a odměnu za administrativní činnost a hotovostní inkaso. Tato činnost není smlouvou ani smluvními podmínkami blíže definována, není zřejmé, jakou konkrétní činnost zahrnuje administrativní činnost. Ze smlouvy ani smluvních podmínek nevyplývá, že by měla žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně vyvíjet jakoukoli jinou, než zcela běžnou administrativní činnost nutně související s každým úvěrem či zápůjčkou, kterou musí běžně vykonávat každý poskytovatel zápůjčky či úvěru. Soud má proto za to, že poplatky účtované předmětnou smlouvou ani neodpovídají skutečným nákladům, které musí věřitel v souvislosti s uzavíráním smlouvy vynaložit. Svou podstatou představují požadované poplatky kapitalizovaný úrok. Soud tak uzavřel, že sjednané poplatky je třeba hodnotit jako úplatu za půjčení peněz, což je definice smluvního úroku. Tento závěr podporuje i rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18.2.2003 sp.zn. 28 Co 33/2003. 14. Při výši jistiny 25 000 Kč a výši kapitalizovaného úroku 18 500 Kč se pak soud zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy, zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V daném případě představuje úrok 74 % jistiny půjčky zhruba ročně. V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná. Neúměrnost sjednaného úroku dokresluje i výše roční procentní sazby nákladů, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Jako takový proto soud hodnotí sjednaný kapitalizovaný úrok, označený smlouvou vedle úroku za půjčené peněžní prostředky jak