18 C 351/2022-56 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 324 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 500 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu s příslušenstvím včetně poplatků. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky [webová adresa]. Úvěr byl žalovanému vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne [datum]. Žalovaný splatil celkem 4 300 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném vedle jistiny úhradu poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 520 Kč, poplatek za službu„ klidné spaní“ ve výši 110 Kč, poplatek za službu„ presto“ ve výši 165 Kč, poplatek za službu„ informační SMS servis“ ve výši 29 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 1 407,16 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 2 840 Kč. Veškeré požadované poplatky jsou požadovány v souladu se smluvními podmínkami a sazebníkem. Žalobkyně požaduje rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 13 324 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení. Co se týká posouzení úvěruschopnosti žalovaného, vycházela žalobkyně z údajů uvedených žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru, které žalobkyně zkontrolovala, ověřila v dostupných databázích a veřejných rejstřících. Žalobkyně zjišťovala počet členů domácnosti žalovaného, pravidelné měsíční výdaje žalovaného, čisté měsíční příjmy. Následně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit interní metodikou schválenou ČNB a uzavřela, že žalovaný je schopen své závazky splácet. [Anonymizovaný odstavec.] 3. Soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání odmluvila a navrhla, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, za využití podpisu prostřednictvím SMS kódu. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr s možností postupného čerpání do výše 10 500 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit žalobkyni s příslušenstvím nejpozději do dne splatnosti, a to včetně poplatků v souladu se sazebníkem. Splatnost úvěru byla stanovena na [datum]. Nedílnou součástí smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně platných od [datum] pak soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran a a ze sazebníku platného od [datum] výši jednotlivých poplatků a nákladů úvěru včetně výše RPSN. Z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru pak soud zjistil parametry úvěru sjednaného výše uvedenou smlouvou. Totožnost žalovaného byla žalobkyní ověřena občanským průkazem, jehož kopii soud provedl jako listinný důkaz. 5. Z listiny žalobkyně, obsahující obecné principy posuzování a filozofie žalobkyně soud zjistil, jakým způsobem postupuje žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti spotřebitelů při uzavírání úvěrových smluv. Jsou zjišťovány informace o místu bydliště, situaci v domácnosti, zdroj příjmů, kontrolovány dostupné databáze, úvěrová historie u žalobkyně. Posuzují se pravidelné měsíční výdaje, čisté příjmy spotřebitele, přičemž je vyžadováno vždy ověření těchto údajů. Dokument obsahuje podrobnou metodiku žalobkyně, vztahující se jak k příjmové, tak k výdajové stránce. Posouzení úvěruschopnosti má být vždy personalizované, reagovat na konkrétní okolnosti. Výsledný disponibilní příjem musí dosahovat minimálně výše dostačující pro splácení požadované finanční částky. Konkrétní posouzení spotřebitele je pak součástí samostatného dokumentu. 6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného pak soud zjistil, že ke dni [datum] byl proveden výpočet úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný uvedl, že žije sám, výše jeho ověřeného měsíčního příjmu činí 41 705 Kč, výše výdajů uvedených žalovaným činí 8 000 Kč. Disponibilní příjem činí 33 200 Kč. Posouzení úvěruschopnosti proto bylo shledáno úspěšným. 7. Z listiny žalobkyně označené jako identifikované příjmy soud zjistil, že žalobkyně jím osvědčuje, že byl ověřen příjem žalovaného v čisté měsíční výši 41 705 Kč. 8. Z listiny žalobkyně označené jako přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že dne [datum] byla žalobkyní vyplacena částka 10 500 Kč na účet [číslo]. 9. Z výpisu z běžného účtu žalovaného [číslo] za období od [datum] do [datum] soud zjistil pohyb na tomto účtu, a to jak příchozí, tak odchozí platby. 10. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 18 759,75 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], a to do tří dnů. Z podacího lístku pak soud zjistil, že dne [datum] byla žalovanému odeslána písemnost. 11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu s tím, že v podrobnostech odkazuje na výše uvedené. 12. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, a to prostřednictvím prostředků na dálku přes internetové stránky [webová adresa]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do výše 10 500 Kč, žalovaný se jej zavázal splatit do [datum]. Součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky a sazebník žalobkyně, kterými byly sjednány i poplatky, smluvní pokuta. Žalobkyně při uzavření smlouvy vycházela z údajů uvedených žalovaným, a to ve vztahu k příjmům i výdajům. Žalovaný doložil výpis z účtu za období jednoho roku předcházejícího poskytnutí úvěru. Při posouzení úvěruschopnosti postupovala žalobkyně dle interní metodiky, popsané v samostatném dokumentu žalobkyně. Ani na výzvu soudu ale žalobkyně vyjma výpisu z účtu žalovaného nedoložila žádné důkazy, osvědčující majetkové poměry žalovaného. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. 13. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 14. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek [anonymizováno] dvora ze dne [datum] C - [číslo]). 20. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že osobu žalovaného lustrovala v re