18 C 75/2023-41 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 30 950,87 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] s úvěrovým rámcem 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že první splátka je splatná k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Žalovaná čerpala částku celkem 29 990 Kč, splatila však pouze 3 883 Kč. Ke dni [datum] proto žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovanou vyzvala k zaplacení celého úvěru. Žalobkyně požaduje po žalované částku ve výši 30 950,87 Kč, stávající se z neuhrazené jistiny ve výši 28 594,87 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 700 Kč, smluvních pokut ve výši 1 500 Kč, poplatků ve výši 156 Kč a dále příslušenství, které představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 3 807,43 Kč a dále ve výši 11,75 % ročně z částky 28 594,87 Kč od [datum] do zaplacení a dále kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni sepsání žaloby ve výši 1 028,62 Kč a dále od 15. 111. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně z částky 30 950,87 Kč. Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani přes opakované výzvy. 2. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, byla tato prověřena žalobkyní na základě údajů poskytnutých žalovanou. Žalobkyně využila metodiku posouzení úvěruschopnosti, ve které se zohledňují částky životních minim, vyživovací povinnosti, splátková zátěž včetně splátky schváleného úvěru, minimální uvěřitelné výdaje domácnosti za využití statistických dat, celkové pravidelné měsíční výdaje celé domácnosti deklarované žadatelem. V dané věci činil příjem žalované 28 000 Kč, příjmy i výdaje byly ověřeny výpisem z bankovního účtu žalované. Byla rovněž provedena lustrace žalované v dostupných registrech. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila bez důvodné a včasné omluvy, ačkoli jí bylo doručení vykázáno. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). 4. Ze smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou jako klientem. Jejím předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr do výše 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných splátkách v minimální výši 4 % z poskytnuté částky měsíčně. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26 %. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že je rozvedená, má dvě děti, středoškolské vzdělání, bydlí ve vlastním domě/bytě, je zaměstnán s výší čistého měsíčního příjmu 28 000 Kč. 5. Z úvěrových podmínek revolvingového úvěru účinných ke dni [datum] soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran. Pod bodem 7. 1 je upravena možnost žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení s placením splátek. Bod 9.1 pak upravuje sankce spojené s nedodržením smlouvy včetně smluvní pokuty. 6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vztahujícímu se ke smlouvě o úvěru [číslo] kdy klientem byla žalovaná, soud zjistil, jakým způsobem žalovaná úvěr čerpala a jakým způsobem jej splácela. Žalované byla poskytnuta jistina ve výši 27 293,56 Kč, splatila celkem 3 883 Kč. 7. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou v důsledku prodlení s hrazením závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy [číslo] ke splacení celého úvěru ve výši 32 886,25 Kč, a to 14 dnů od data sepsání této výzvy. Z poštovního podacího archu pak soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně odeslala žalované písemnost. 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky do 7 dnů s tím, že je možné dohodnout se na jeho úhradě ve splátkách. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dne [datum] byla žalované odeslána písemnost. 9. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik, vztahující se k osobě žalované a úvěrové smlouvě [číslo] soud zjistil, že byla ověřena osoba žalované, její příjmy i příjmy domácnosti, výdaje, osobní poměry. 10. Z přehledu pohybů na účtu žalované za období od [datum] do [datum] soud zjistil pohyb na těchto účtech. Dne [datum] byla na účet připsána částka 567 503,31 Kč. [příjmení] [právnická osoba] a.s. (označený zaměstnavatel žalované) byla na účet zaslána dne [datum] částka 30 603 Kč, dne [datum] částka 28 572 Kč, dne [datum] částka 28 871 Kč. Dne [datum] odešla z účtu žalované částka 54 050 Kč, dne [datum] částka 37 500 Kč, dne [datum] částka 130 163 Kč. 11. Z úvěrové zprávy k osobě žalované soud zjistil, že žalovaná čerpala řadu úvěrů, rovněž prostřednictvím kontokorentů či kreditních karet. Z existujících čerpala žalovaná osobní úvěr ve výši 350 000 Kč s výší měsíční splátky 3 974 Kč, kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 5 000 Kč, dále revolvingový úvěr s výší měsíční splátky 1 470 Kč, úvěr ze stavebního spoření se zůstatkem jistiny 750 000 Kč. Žalovaná má ukončenou řadu úvěrových smluv. 12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu, přičemž v podrobnostech odkazuje na výše uvedené listinné důkazy. 13. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření dohody označené jako smlouva o revolvingovém úvěru [číslo]. Žalobkyně se touto dohodou zavázala poskytnout žalované finanční prostředky do výše 30 000 Kč, žalovaná se zavázala je splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem. Žalovaná čerpala částku 29 990 Kč, žalobkyni následně uhradila celkem 3 883 Kč. Úvěr byl žalobkyní zesplatněn dopisem ze dne [datum]. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána jak žalobkyní, tak jejím právním zástupcem. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalované prostřednictvím výpisu z účtu, na základě údajů uvedených žalovanou a za využití metodiky a lustrací osoby žalované v dostupných registrech. Z doložených výpisů z účtu žalované je zřejmé, že žalovaná měla měsíční příjem z pracovní činnosti ve výši cca [číslo] tisíc korun. Jak je ale zřejmé, žalovaná čerpala na účet vysoké částky, úvěry poskytnuté na základě jiných smluv. Z takto poskytnutých prostředků pak financovala jednak své výdaje, na které by její běžné příjmy ze zaměstnání nestačily a částečně jimi splácela i jiné poskytnuté úvěry. 14. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 15. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární