34 C 316/2022-29 — Okresní soud Praha-západ

1. Osvojitel podal u zdejšího soudu návrh na osvojení zletilé [celé jméno osvojenkyně], rozené [příjmení], narozené [datum]. Svůj návrh odůvodnil tím, že v roce 2000 uzavřel manželství s matkou osvojenkyně, [celé jméno účastnice], narozenou [datum]. Osvojenkyně byla svěřena do péče matky, všichni žili ve společné domácnosti a osvojitel se jí po celou dobu pokoušel nahradit otce a starat se o ní jako o vlastní, vytvořilo se mezi nimi silné citové pouto. Biologický otec osvojenkyně nejevil o dceru od doby po rozvodu žádný zájem, a to jak citový, tak finanční. V roce 2021 pak otec osvojenkyně zemřel. Osvojenkyně se svým osvojením navrhovatelem souhlasila. 2. Matka osvojenkyně a současně manželka osvojitele se k návrhu vyjádřila tak, že s ním souhlasí. Potvrdila, že osvojitel bydlel s ní a osvojenkyní ve společné domácnosti od roku 2000, osvojenkyni se věnoval jak po materiální, tak po citové stránce bez rozdílů mezi jejich společnými syny. Vztah mezi osvojenkyní a osvojitelem je vtahem otce a dcery. 3. Opatrovník dítěte osvojenkyně se k návrhu vyjádřil tak, že mu nejsou známy žádné skutečnosti, které by bránily jeho vyhovění. S návrhem souhlasil. 4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následují závěr o skutkovém stavu věci: Osvojenkyně je dcerou [celé jméno účastnice], narozené [datum] a [jméno] [příjmení], narozeného [datum], který dne [datum] zemřel. Je vdaná, má jedno dítě, a to [celé jméno účastníka], narozeného [datum]. Manželství osvojitele a biologické matky osvojenkyně bylo uzavřeno dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo]. Manželství osvojitele a matky osvojenkyně trvá, společně mají dvě děti, a to [celé jméno osvojitele], narozeného [datum] a [jméno] [celé jméno osvojitele], narozeného [datum]. Osvojitel s osvojenkyní žijí jako rodina ve společné domácnosti již 25 let. Osvojitel vnímá osvojenkyni jako vlastní dceru, nikdy nedělal žádné rozdíly mezi ní a jeho biologickými syny, kteří mají s osvojenkyní kladný sourozenecký vztah. Osvojitel pracuje jako podnikatel a návrh podal jak z citových, tak z praktických důvodů. S biologickým otcem se osvojenkyně nikdy nevídala, nejevil o ni žádný zájem, jako svého otce ho ani nevnímala. Matka osvojenkyně s návrhem souhlasila s tím, že konečně budou úplná rodina. S osvojením vyslovil souhlas rovněž manžel osvojenkyně. 5. Podle § 847 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o.z.“) lze zletilého osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela (odst. 1). Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů (odst. 2). Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně (odst. 3). 6. Podle § 799 odst. 1 o.z. se osvojitelem může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. 7. Podle ustanovení § 801 o. z. osvojuje-li osoba, která je rodičem, soud zhodnotí, není-li osvojení v zásadním rozporu se zájmy dětí osvojitele; majetkové zájmy nejsou pro posouzení rozhodující. 8. Podle § 805 o.z. o osvojení nemůže být rozhodnuto bez souhlasu dítěte, rodičů dítěte nebo osob, které jsou oprávněny dát souhlas za rodiče, popřípadě manžela osvojitele. To platí i v případě, že byl souhlas vzat zpět. 9. Podle § 846 o.z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. 10. Podle § 852 o.z. osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas. 11. V projednávané věci dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro osvojení zletilé. Osvojení není v rozporu s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů osvojenkyně, osvojitel o osvojenkyni pečoval jako o vlastního potomka již v době její nezletilosti a současně je manželem matky osvojenkyně, která s osvojením její dcery souhlasila. Osvojitel je osobou zletilou, svéprávnou, mezi osvojenkyní a osvojitelem je přiměřený věkový rozdíl a pro osvojenkyni byl a do budoucna bude dobrým rodičem. Nic nenasvědčuje tomu, že by osvojení bylo v rozporu se zájmy dalších dětí osvojitele či v rozporu s dobrými mravy. S návrhem na osvojení souhlasil i manžel osvojenkyně (§ 850 odst. 2 o.z.) a prostřednictvím kolizního opatrovníka též jejich společný nezletilý syn (§ 852 o.z.). S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.