38 C 163/2022-66 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 16 000 Kč společně s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). 2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o tvrzení a důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně vzala svou žalobu podáním ze dne [datum] částečně zpět, a to co do kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 576 Kč. Nadále žalobkyně požadovala jistinu ve výši 16 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Účastníci byli vyzváni, zda s tímto postupem souhlasí, načež s takovýmto postupem souhlasila, přičemž žalovaný na výzvu nikterak nereagoval, pročež měl soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že i souhlas žalovaného byl dán. 5. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaný zaslal dne [datum] ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] na účet právní předchůdkyně žalobkyně tzv. verifikační platbu ve výši + 1 Kč (viz výpis z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně [datum] [číslo]). Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků umožňujících komunikaci na dálku smlouvu o úvěru [číslo] s tím, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 16 000 Kč (viz smlouva o úvěru [číslo] obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně). Při sjednání smlouvy o úvěru dne [datum] převedla právní zástupkyně žalobkyně na shora uvedený účet žalovanému částku ve výši 16 000 Kč s popisem„ půjčka od [webová adresa] [číslo]“ (viz výpis z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně za dny [datum] [číslo]). Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně na straně postupitele a žalobkyně na straně nabyvatele dohodu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla (mj.) pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným vzniklá z nebo v souvislosti se smlouvou o úvěru [číslo] převedena na žalobkyni (viz dohoda o postoupení pohledávek včetně přílohy). Právní předchůdkyně žalobkyně pak žalovanému oznámila postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dluhu v celkové výši 18 726 Kč (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího archu). Následně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k úhradě dluhu též sama žalobkyně (viz výzva před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího archu). 6. Soud se nejprve zabýval částečným zpětvzetí žaloby, o němž uvážil takto: 7. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 8. Žalobkyně ještě před zahájením jednání vzala svou žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 576 Kč. Soud proto v souladu s dispoziční zásadou podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. v tomto rozsahu řízení částečně zastavil, čemuž odpovídá I. výrok tohoto rozsudku. 9. Zbývající část žalobního návrhu pak soud s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru a datum poskytnutí částky ve výši 16 000 Kč posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Soud shledal, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný. Na základě žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listin soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, k čemuž žalobkyně i přes písemnou výzvu ničeho netvrdila a nedoložila. Soud pak byl připraven poskytnout žalobkyni poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ale žalobkyně se k jednání nedostavila. Soud proto podle § 588 o. z. a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uzavřel, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] nebo také rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 38 C 25/2020 a mnohé další). 17. Soud nicméně vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne bezhotovostním převodem částku ve výši 16 000 Kč. V situaci, kdy byla smlouva o úvěru absolutně neplatná, zde však nebyl žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl tyto finanční částky ponechat. Žalobkyně se proto po žalovaném může domáhat úhrady finančních částek, které mu její právní předchůdkyně v souvislosti s neplatnou smlouvou prokazatelně poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaný podle nezpochybněného tvrzení žalobkyně z částky 16 000 Kč dosud ničeho nevrátil, uložil soud žalovanému ve II. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni celou částku ve výši 16 000 Kč, a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Při určení splatnosti dluhu soud vycházel z toho, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k úhradě celého dluhu ve výši 16 000 Kč (resp. částky vyšší) výzvou ze dne [datum], kde stanovila lhůtu ke splnění do [datum]. Soud tak žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8,25 % ročně. Třídenní lhůtu k plnění soud ve II. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá výroku III. tohoto rozsudku. 18. O nákladech řízení soud rozhodl ve IV. výroku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v této věci úspěšná v rozsahu 81 % (viz II. výrok) a neúspěšná v rozsahu 19 % (viz výrok I. a III.), přičemž při určení úspěchu a neúspěchu je třeba zohledňovat i příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Po odečtení neúspěchu od úspěchu tak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 62 %. Její náklady sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a jednak z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a