38 C 36/2023-33 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut standartní neúčelový úvěr, kdy žalobkyně v souladu se smlouvou o úvěru poskytla žalované peněžité prostředky ve výši [částka] tak, že částku ve výši [částka] převedla v souladu s čl. II. písm. b) smlouvy o úvěru na tzv. Účet zákazníka uvedený na první straně smlouvy o úvěru v levém dolním rohu, tedy účet určený žalovanou dne [datum], čímž došlo k čerpání peněžitých prostředků. Částku ve výši [částka], převedla žalobkyně v souladu s čl. II. písm. b) smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Žalobkyně se s žalovanou ve smlouvě o úvěru dohodla, že žalovaná vrátí poskytnuté peněžité prostředky společně s úroky podle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na první straně smlouvy (dohromady ve výši [částka]). Žalovaná v dohodnutých měsíčních splátkách žalobkyni však úvěr nesplácela řádně a včas, kdy v souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění úvěru. Žalované bylo ze strany žalobkyně odesláno písemné oznámení o zesplatnění úvěru, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobkyně odeslala žalované písemné oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], které bylo žalované odesláno dne [datum]. Z důvodu prodlení žalované žalobkyně nárokuje též nárok na smluvní pokuty podle smluvních ujednání. 2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované, žalobkyně uvedla, že příjmy žalované byly dostačující. Od žalované vyžádala dvě výplatní pásky a tyto údaje telefonicky ověřovala. Dále byla žalovaná prověřena v rámci databáze centrální evidence exekucí, databáze insolvenčního rejstříku a databáze katastru nemovitostí. Pokud jde o výdaje, žalobkyně vycházela z průměrných výdajů obyvatelstva v roce 2016, a to zejména ze statistky rodinných účtů za rok 2016, jakož i časových řad výdajů na konečnou spotřebu domácností ČSÚ za rok 2016 [číslo]. Zároveň žalobkyně vycházela i z údajů žalované, kdy skutečné náklady na bydlení byly nahrazeny normativními náklady na bydlení v nájemním bytě. 3. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť žalovaná na příslušnou výzvu soudu nereagovala a soudního jednání se neúčastnila. 4. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] podmínky a [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalované měla být poskytnuta částka [částka] bezhotovostně na její účet, přičemž žalovaná měla uhradit [částka]. Zápůjční úroková sazba byla 27,28 % ročně a RPSN 39,2 %. 6. Z potvrzení o provedení transakce ČSOB a sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že na bankovní účet žalované byla poskytnuta částka [částka] a na účet zprostředkovatele byla uhrazena částka [částka]. 7. Z tabulky umoření a bonity smlouvy soud zjistil způsob zápočtu plnění žalované, přičemž žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. 8. K úhradě dílčích splátek byla žalovaná dvakrát upomínána s upozorněním na možnost zesplatnění dluhu, a to přípisy ze dne [datum] a [datum]. Zesplatněním pro smlouvu [číslo] ze dne 2022 [číslo] a výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od odeslání této výzvy, přičemž podle podacího lístku byla tato výzva odeslána dne [datum]. 9. V čestném prohlášení o výdajích, příjmech a závazcích ze dne [datum] žalovaná uvedla, že její měsíční výdaje jsou pouze [částka]. Žádné další výdaje žalovaná neuvedla. Její měsíční příjem měl být [částka]. Prohlásila, že nemá žádné závazky. Ze zápisu o posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že výdaje žalované mají být pouze [částka] za bydlení u rodičů. Zároveň uvedla, že má manžela a další osobu, jež vyživuje. Podle údajů z katastru nemovitostí je otec žalované vlastníkem nemovitosti, přičemž podle jeho písemného vyjádření mu na bydlení v jeho domě přispívá částkou [částka]. Podle mzdových lístků za 2/ 2022 a 5/ 2022 byl čistý měsíční příjem v rozmezí mezi [částka] a [částka]. Žalovaná neprocházela výpisem z centrální evidence exekucí a insolvenčním rejstříkem. 10. Z výdajů na konečnou spotřebu domácností podle účelu - národní pojetí (běžné ceny), výše normativních nákladů na bydlení 2022 a životní a existenční minimum 2022 soud ničeho relevantního nezjistil, protože se jedná o statistické údaje bez žádné konkrétní vazby na nyní projednávaný případ. 11. Soud též pro nadbytečnost zamítl návrh na výslech [jméno] [příjmení] (otce žalované) pro jeho nadbytečnost, kdy skutečnost, že žalovaná může bydlet v jeho domě má za prokázanou. Rovněž zamítl návrh na výslech svědka [jméno] [jméno] pro nadbytečnost, kdy má soud prokázané, že upomínky k uhrazení dílčích splátek byly žalované skutečně odeslány. 12. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky, a to na základě smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela jako spotřebitel, přičemž tato smlouva podléhá právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru. Soud se proto zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované coby spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Po zvážení shora uvedeného skutkového závěru dospěl v projednávané věci k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice učinila kroky k posouzení úvěruschopnosti žalované, nepostupovala však s odbornou péčí ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně sice ověřovala příjmy žalované, ale učinila tak nedostatečně. Od žalované totiž získala pouze dvě výplatní pásky, z čehož nelze usuzovat nic o stálosti jejího zaměstnaneckého poměru. Žalobkyně tak měla např. vyžádat též pracovní smlouvy a ověřit, zda se jedná o pracovní smlouvu na dobu určitou či neurčitou, resp. dále přímo kontaktovat jejího zaměstnavatele a vyžádat si od něho potvrzení. Především však žalobkyně nedostatečně posuzovala výdaje žalované. V žádosti žalovaná měla uvést, že bydlí u svého otce a přispívá mu částkou [částka]. Tuto skutečnost měl sice její otec p