5 C 39/2023-13 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] z titulu neplacených sdružených služeb dodávky elektřiny. Svůj návrh odůvodnila tím, že dodávala žalované elektřinu, přičemž žalovaná za toto v období od [datum] do [datum] nezaplatila. 2. Vyjádření žalované k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav. 4. Žalobkyně dodávala do odběrného místa žalované elektrickou energii v období od [datum] do [datum] za celkovou částku [částka]. Žalobkyně vyfakturovala tuto částku žalované s datem splatnosti k [datum]. 5. Žalované se nepodařilo prokázat, že by byť i jen část takto určené částky žalobkyni zaplatila. 6. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení uvedené částky předžalobní výzvou ze dne [datum] (přežalobní výzva). 7. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 8. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 9. Podle § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 10. Podle § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o. z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Mezi žalobkyní a žalovanou byla konkludentně uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně dodávala do žalovanou určeného odběrného místa elektrickou energii, a žalovaná se, tím, že tuto energii odebírala, zavázala za tento odběr platit. Žalovaná odebrala ve shora uvedeném časovém období energii za žalovanou částku, přičemž žalobkyni za toto nezaplatila byť i jen zčásti. Žalovaná je proto povinna žalobkyni tuto částku doplatit. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyfakturovala žalované uvedenou částku s datem splatnosti k [datum], a žalovaná v této době ničeho nezaplatila, ocitla se žalovaná následujícím dnem v prodlení. Žalobkyně je tak oprávněna požadovat taktéž úroky z prodlení ve výši určené § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Soud ze shora uvedených důvodů žalobě zcela vyhověl. 14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni jejich náhradu v plné výši, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] (§ 6 a příloha zákona č. 549/1991 Sb.), dále pak z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), každý ve výši [částka] (§ 11 odst. 1, § 7 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů advokáta za tyto 3 úkony právní služby, každý ve výši [částka] (§ 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 15. Pro účely stanovení náhrady nákladů se postupuje podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jestliže bylo občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku [částka] a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Rovněž v předmětném řízení se jedná o takto vymezený typový obsah návrhu, jenž odůvodňuje postup podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.