8 C 252/2023-20 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši [částka] s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný je vlastníkem vozidla [registrační značka], [VIN kód], které v období od [datum] do [datum] nemělo uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobce požaduje zaplacení příspěvku ve výši [částka] za celkem [anonymizováno] nepojištěných dní násobených denní sazbou ve výši [částka] a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka]. Žalovaný přes výzvu a upomínku dosud dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu celkovému skutkovému závěru. Žalovaný v rozhodném období od [datum] do [datum] byl dle výpisu z databáze pojistných smluv vlastníkem osobního automobilu s [registrační značka], [VIN kód], kdy toto vozidlo bylo registrováno v příslušném registru, ovšem žalovaný neuzavřel pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] a upomínek k zaplacení dlužné částky soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě zákonného příspěvku s tím, že v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 61 dní neměl uzavřeno povinné pojištění. Dluh ve výši [částka] se sestává z příspěvku ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka]. 6. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem osobního automobilu, pro jehož provoz nebylo sjednáno v období od [datum] do [datum] povinné pojištění odpovědnosti, přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by v uvedeném období nebylo vozidlo provozováno. Žalobci tak jako zákonem určené oprávněné osobě vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku v souladu s § 4 zák. č. 168/1999 Sb., který za příslušný počet dní činí celkem [částka]. Žalobci vzniklo rovněž právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním tohoto nároku, kdy částku v celkové výši [částka] soud považuje za účelnou a přiměřenou. Žalobci vedle jistiny přísluší podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Povinnost byla žalovanému uložena ke splnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobci náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).