8 C 269/2023-75 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce, zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p. l. c. se sídlem na [anonymizováno] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], a to postupně dílčími platbami převodem na účet žalovaného s uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný se zavázal uhradit vyčerpaný úvěr do [datum], což neučinil. Pohledávku z úvěrové smlouvy nabyl žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s původním věřitelem dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti účastníků, když ani žalobce se z jednání omluvil a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: ze smlouvy o revolvingovém ve spojení s formulářem [jméno] application vyplývá, že dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p. l. c. a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru až do výše [částka]. 5. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobci smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek, žalovanému to bylo oznámeno dopisem ze dne [datum] (smlouva o postoupení, dopis ze dne [datum]). 6. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] u [právnická osoba] vyžádaného soudem za období červen 2020 až prosinec 2022 bylo zjištěno, že žalovanému nebyly poskytovatelem úvěru vyplaceny v uvedeném období pod variabilním symbolem [číslo] žádné částky, ani platby s jiným nebo neoznačené žádným variabilním symbolem od [právnická osoba] nebyly ve výpisech z účtu identifikovány. 7. Po zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal své tvrzení, že žalovanému byl jeho právním předchůdcem poskytnut úvěr v tvrzené výši [částka]. Žalobce ani přesněji netvrdil, kterého dne byly poskytnuty jako prostředky. 8. Soud byl připraven poučit žalobce podle ustanovení § 118a odst.1 a 3 o. s. ř. o nutnosti doplnění konkrétních tvrzení a důkazních návrhů k tvrzení o poskytnutí úvěru, avšak tato snaha soudu byla zmařena tím, že se žalobce ani jeho zástupce k ústnímu jednání nedostavili. Je věcí každého z účastníků, jakým způsobem hodlá ve sporném řízení uplatňovat svá práva. Jestliže se žalobce rozhodl jednání neúčastnit, dobrovolně se vystavil riziku, že nebude moci být poučen podle ustanovení § 118a o. s. ř. Soud současně upozorňuje na ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř., podle kterého je žalobce povinen vylíčit rozhodující skutečností o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání již v podané žalobě. Soud současně připomíná, že poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo. Taktomu bylo i v posuzovaném případě, kdy soud jednal v nepřítomnosti účastníků. Uvedený názor soudu plně odpovídá i rozhodovací praxi Nejvyššího a Ústavního soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [datum], sp. zn. [ústavní nález]). 9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření výše uvedené smlouvy o úvěru. 10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. V daném případě má soud za prokázané, že sice mezi žalovaným a společností [právnická osoba] jako právním předchůdcem žalobce mohla být uzavřena smlouva o úvěru (její případnou platnost či neplatnost soud pro nadbytečnost za dané situace blíže nezkoumal), nebylo však prokázáno, že by společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému v souladu se smlouvou nějaké peněžní prostředky. Žaloba tak není důvodná. 12. Soud proto ve věci samé rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému by bylo přiznáno právo na plnou náhradu nákladů řízení, ovšem vzhledem k nečinnosti v řízení žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.