34 C 96/2024-26 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou na ochranu rušené držby domáhal vydání rozhodnutí uvedeného ve výroku I. tohoto usnesení s odůvodněním, že společně s 1. žalovaným jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. 2864/1, jehož součástí je stavba rodinného domu, a dále pozemků parc. č. 2864/2, 2865/1 a 2865/3, vše zasáno na LV č. , hodnota, , k.ú. Žalov (dále také jen jako „nemovitost“), kdy každý z nich je vlastníkem podílu o velikosti ideální ½. Ačkoliv nemovitost není rozdělena na jednotky, lze ji užívat jako dva oddělené prostory. Jeden z těchto prostorů v minulosti bezplatně užívala matka žalobce a 1. žalovaného, paní , jméno FO, , která zemřela dne , datum, , druhý pak užíval 1. žalovaný. Po smrti matky 1. žalovaný dne , datum, oslovil žalobce s dotazem ohledně nájmu nemovitosti, resp. její části třetím osobám, s čímž žalobce nesouhlasil. Dne , datum, se žalobce do nemovitosti dostavil za účelem úklidu a vyklizení věcí a zjistil, že část nemovitosti, kterou v minulosti obývala jejich matka, je užívána třetími osobami, které 1. žalovaný označil za nájemce. 1. žalovaný následně žalobci zaslal anonymizovanou kopii nájemní smlouvy, která byla uzavřena i přes jeho výslovný nesouhlas. K nájemní smlouvě byla dále přiložena plná moc ze dne , datum, , která byla žalobcem v minulosti 1. žalovanému poskytnuta v souvislosti se stavebním řízením. Emailem ze dne , datum, žalobce vyzval 1. žalovaného k vystěhování osob užívajících nemovitost (2. a 3. žalovaná), které současně vyzval k opuštění nemovitosti. Dle žalobce jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o zákazu rušení držby, když jsou dotčena práva držitele nemovité věci, tj. žalobce, který je spoluvlastníkem nemovitosti, která je neoprávněně zatížena užíváním ze strany 2. a 3. žalované, je tedy ohrožena držba nemovité věci žalobce coby držitele a původcem rušení držby jsou žalovaní. Žalobce podává žalobu ve stanovené lhůtě ve smyslu § 1008 o.z. Žalobce je ohrožen v držbě a je proto oprávněn domáhat se odstranění následků uvedených v § 1012 o.z. vzniklých zatížením nemovitosti užíváním třetích osob (§ 1042 o.z.). Zatížení nemovitosti zakládá působení a rušení s dopady na držbu žalobce v míře nepřiměřené poměrům a takové rušení podstatně omezuje nakládání s předmětnou nemovitostí ze strany žalobce. S ohledem na uvedené je rovněž zřejmé, že 1. žalovaný byl při uzavírání smlouvy ve zlé víře, 2. a 3. žalovaná předmětnou nemovitost i přes výzvu k vyklizení nadále užívají. Nájemné dle nájemní smlouvy je výrazně pod cenou v místě a čase obvyklou, navíc je bez dalšího hrazeno ve prospěch 1. žalovaného. Závěrem žalobce poukázal na ustanovení § 6 a 8 o.z.2. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu , datum, soud zjistil, že nemovitost je v podílovém spoluvlastnictví žalobce a 1. žalovaného, kdy každý je vlastníkem podílu o velikosti ideální ½., právnická osoba, emailové komunikace žalobce a 1. žalovaného se podává, že 1. žalovaný dne , datum, vyzval žalobce k úhradě 50% nákladů na provoz nemovitosti s tím, že v případě potřeby se mohou domluvit o pronájmu. 1. žalovaný dále uvedl, že má 2 zájemce, kterým ale sdělil, že se nejprve musí domluvit s bratrem (žalobcem). V takovém případě by 50% nákladů hradil nájemce. Dne , datum, se žalobce dotázal, z jakého důvodu po něm 1. žalovaný požaduje úhradu nákladů 50% s tím, že tomu nerozumí. Dále uvedl, že co se týče nájemníků, toto nepřipadá v úvahu. V emailu ze dne , datum, pak 1. žalovaný uvádí, že zasílá nájemní smlouvu uzavřenou od ledna 2024 s tím, že před jejím uzavřením svůj záměr žalobci oznamoval emailem a ten nic nenamítal. Dále mu v tomto emailu (11 – 12/2023) měl oznámit, že od uzavření nájemní smlouvy po něm nebude požadovat ½ nákladů na provoz nemovitosti. Nájemní smlouvu uzavřel zejména kvůli žalobci, který nemá dostatek prostředků na to, aby mohl plnit svou zákonnou povinnost a finančně se podílet na správě nemovitosti. Nemovitosti jsou v havarijním stavu a 1. žalovaný není schopen je financovat sám. Dne , datum, žalobce odpověděl, že zaslaná nájemní smlouva je začerněná. Jak sdělil emailem ze dne , datum, , s nájmem domu ani jeho části nesouhlasil a tento jeho postoj se nezměnil. 1. žalovaného vyzval, aby zajistil vystěhování lidí, kteří jejich dům neoprávněně užívají. Odvolal plnou moc, kterou nu udělil dne , datum, .4. Z nedatovaných výzev k vyklizení a podacích lístků soud zjistil, že dne , datum, žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval 2. a 3. žalovanou k okamžitému vyklizení nemovitosti s tím, že dne , datum, při její návštěvě zjistil, že část nemovitosti bez jeho vědomí a svolení užívají, s jejím nájmem však nikdy souhlas neudělil.5. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o.z.“), držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.6. Podle § 177 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.7. Podle § 178 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.8. Podle § 180 odst. 1 o.s.ř. ve věci samé rozhoduje soud usnesením.9. S ohledem na shora uvedené (zejména citované § 178 o.s.ř.) je již ze samotných tvrzení obsažených v žalobě, ale i ze zjištění uvedených výše zřejmé, že předmětná žaloba na ochranu rušené držby nemůže být shledána důvodnou. Smyslem žaloby na ochranu rušené držby totiž není ochrana práva, nýbrž ochrana pokojného stavu. Proto se tedy v řízení o této žalobě nezkoumá, zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou. Pro úspěšnost žaloby je nutné, aby žalobce prokázal, že je držitelem práva, které žalovaní ruší (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. IV. ÚS 3074/17 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Jinak řečeno, aby byl žalobce s žalobou úspěšný, musí prokázat (jen) to, že byl držitelem práva, tedy že jej před zásahem žalovaných pokojně vykonával a že toto právo žalovaní ke dni vyhlášení rozhodnutí ruší (srov. Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení, Soudcovský komentář, Kniha II., § 79 - 180 občanského soudního řádu. 3. vydání. , adresa, : , právnická osoba, , 2019, 648 s., str. 620).10. V projednávané věci však ze samotných tvrzení žalobce, ale i ze zjištění uvedených shora vyplývá, že žalobce sám držbu nemovitostí dlouhodobě nevykoná, když jednu její část již po delší dobu užívá 1. žalovaný, druhou část pak dříve užívala jeho matka a v současné době na základě nájemní smlouvy uzavřené s 1. žalovaným tak činí třetí osoby (dle tvrzení žalobce 2. a 3. žalovaná). Skutečnost, že žalobci k nemovitosti svědčí vlastnické právo, a tedy i právo ji držet a užívat, nic nemění na zásadní skutečnosti pro předmětné řízení, tj. že jejich držbu v současné době nevykonává a že z ní ani v minulosti nebyl zásahem žalovaných vypuzen. Řízení o žalobě z rušené držby totiž slouží k ochraně posledního pokojného stavu, a nikoliv k jeho změně, kterého se žalobce podanou žalobou domáhá. Poslední pokojný stav byl přitom takový, že nemovitosti drželi a nadále drží 1. žalovaný se dvěma nájemníky, přičemž výše sjednaného nájemného není v daném případě relevantní. Soud závěrem poznamenává, že žalobce nikterak nedoložil, že by na základě nájemní smlouvy část nemovitosti užívali právě 2. a 3. žalovaná, s ohledem na shora uvedený závěr však shledal nadbytečným, resp. v rozporu s hospodárností řízení se touto otázkou blíže zabývat a žalobu jako nedůvodnou bez dalšího zamítl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř., avšak s tím, že ve věci zcela úspěšným žalovaným, kteří by měli jinak nárok na plnou náhradu svých nákladů, žádné náklady řízení nevznikly (výrok II. – IV.).12. Pro úplnost soud uvádí, že s ohledem na nutnost rozhodnout o předmětné žalobě do 15 dnů od zahájení řízení (§ 177 odst. 1 o.s.ř.), soud doručí žalobu žalovaným až spolu s tímto usnesením (srov. Jirsa, Doležal, Vančurová a kol., Občanský soudní řád, soudcovský komentář, kniha II., , adresa, : Havlíček Brain Team, 2014, 601 s., str. 576).