Okresní soud Praha-západ 8 C 136/2026-22 – Náklady řízení
Okresní soud Praha-západ · 31. 7. 2026
O co šlo
o 1 950 Kč s příslušenstvím
Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnil tím, že žalovaný nereagoval ve stanovené lhůtě na písemnou výzvu žalobce, že bude považován za poplatníka televizního poplatku, čímž mu ze zákona vznikla povinnost televizní poplatky ve výši , částka, měsíčně od dubna 2025 ve výši , částka, měsíčně hradit. Žalovaný však nesplnil tuto povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši , Anonymizováno, a , částka, měsíčně v období červenec 2024 až srpen 2025 a dluží tak žalobci celkem , částka, . Poplatek je vždy splatný do 15. dne v měsíci. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných poplatků.Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nárok neuznává, televizi nevlastní a většinu roku přebývá na jiné adrese. Při jednání doplnil, že v nemovitosti je pouze lednice, žádný televizor. Žalovaný v nemovitosti nebydlel v rozhodném období, občas tam pouze jednorázově přespal.Žalobce následně uvedl, že k tíži žalovaného musí být přičítáno to, že žalovaný řádně a včas po obdržení výzvy neoznámil žalobci, že nevlastní televizní přijímač.Soud ve věci dne , datum, jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobce a jeho zástupce, neboť se z účasti na jednání omluvili.Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: z dopisu ze dne , datum, vyplývá, že žalobce informoval žalovaného, že byl zjištěn jako odběratel elektřiny a není zatím přihlášen jako poplatník televizních poplatků, proto je povinen ve lhůtě 30 dnů oznámit žalobci, že není držitelem televizního přijímače. Jinak bude veden jako poplatník televizních poplatků a bude povinen je pravidelně hradit. (zjištěno z dopisu ze dne , datum, , sdělení k placení televizních poplatků - druhá výzva, včetně příloh často kladené dotazy a odpovědní formuláře, informace o zpracování osobních údajů). Zásilka s uvedeným dopisem byla doručována žalovanému na adresu , adresa, poštou, doručeno bylo dne , datum, (dodejka). K této listině žalovaný uvedl, že se nevybavuje, že by mu něco bylo doručeno, podpis na doručence nepoznává a neví ani o výzvě. Dopisem ze dne , datum, sděloval žalobce žalovanému, že neobdržel reakci na výzvu shora uvedenou, proto zařazuje žalovaného do evidence poplatníků a upozorňuje ho, že je povinen hradit televizní poplatky. Odeslání dopisu nebylo prokázáno. Z výpisu přehledu předpisů a plateb bylo zjištěno, že žalovaný nezaplatil poplatky za období od července 2024 do srpna 2025. Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzval žalobce žalovaného k zaplacení dlužných televizních poplatků ve výši , částka, + zákonného úroku z prodlení. Výzva se nepodařila dne , datum, doručit. (dodejka a předžalobní výzva).Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že byt nebo prostor, který je uvedený v žalobě jako odběrné místo, kdysi přestavoval za účelem trvalého bydlení. Když byl prostor již téměř k bydlení uzpůsoben, měl určité zdravotní obtíže a odstěhoval se k přítelkyni. V současné době dlouhodobě žije v Krkonoších. Televizi měl v místě po dobu jednoho týdne někdy v roce 2010. V rozhodném období tam žalovaný nebydlel ani k bydlení byt neužíval, a tím spíše tam neměl televizi. Pokud jde o roky 2024 a 2025, rozhodně nemovitost neužíval trvale, maximálně tam jednorázově přespal. Na tom místě, kde žije trvale, tak bydlí i sestra, která televizi má, ale televizní poplatky tam řádně hradí.Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.Podle § 3 odst. 2 věta první zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 3 odst. 4 uvedeného zákona jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud , právnická osoba, nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 5 odst. 1 cit. zák. poplatník, který je fyzickou osobou, platí televizní poplatek z jednoho televizního přijímače.V daném případě soud dospěl k závěru, že není oprávněný požadavek žalobce na zaplacení , částka, dle shora uvedeného zákona. Závěr, že se žalovaný stal poplatníkem od července tím, že neprohlásil na výzvu žalobce, že v místě, kde byl po určitou dobu veden jako odběratel elektrické energie, nebydlí a žádný televizní přijímač nevlastní, by byl v daném případě značně formalistický a zjevně nespravedlivý. Výzva mu měla být doručena do vlastních rukou dne , datum, , což žalovaný sporuje. Soud žalovanému uvěřil, že v daném místě v té době on ani nikdo jiný nebydlel. Žalovanému se výzva zřejmě nedostala do dispozice a žalovaný proto logicky na výzvu nereagoval. Televizní přijímač nevlastnil, uplatnění zákonné fikce tak není na místě.Ze shora uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl.O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž žalovaný, který byl ve věci úspěšný, náhradu nákladů řízení nepožadoval.