4 C 114/2021-59 — Okresní soud v Rakovníku

Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). Předmětem řízení je dlužná částka vzniklá na základě vyšetření, ošetření a pobytu žalovaného v záchytné stanici žalobkyně dne [datum] a [datum] v celkové výši [částka]. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř, aniž nařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný byl ošetřen a pobýval v záchytné stanici provozované žalobkyní ve dnech [datum] a [datum]. Dne [datum], resp. [datum] žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 2x [částka] s tím, že jej do 8 dnů od podpisu uznání uhradí, což však přes písemnou výzvu žalobkyně dosud neučinil. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mj. na právní úpravě občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“), konkrétně na ustanovení § 2053 o. z., podle nějž uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaný dluh ve výši [částka] z titulu poskytnutého ošetření a pobytu v záchytné stanici zcela uznal, soud proto vycházel z toho, že dluh v době uznání trval a žalobě vyhověl. [příjmení] nárok má pak základ v ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, podle nějž dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Soud žalobě vyhověl rovněž ohledně úroků z prodlení § 1968 o. z., neboť žalovaný je ode dne následujícího po splatnosti v prodlení a žalobkyní požadovaná výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.). Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, předžalobní výzva k plnění) ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).